Stát pravděpodobně získá nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Návrh zákona o dorovnávací dani projedná ve středu vláda, ministerstvo financí zároveň navrhuje následné projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu, aby norma byla účinná od konce letošního roku.
Návrh vychází z evropské směrnice o pravidlech globálního zdanění velkých společností, na níž se země Evropské unie dohodly loni v prosinci, a stanovuje pro ně patnáctiprocentní daň.
Cílem je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy týkající se různých sazeb daní z příjmů právnických osob tím, že bude zavedena jednotná minimální daňová sazba," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě. Směrnice, ze které česká úprava vychází, by podle něj měla zajistit rovné podmínky pro společnosti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich daně.
Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. "Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody," upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě.
Očekávaný výnos dorovnávací daně je čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 procent z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.
Evropská směrnice, která globální zdanění zavádí, navazuje na snahu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zajistit, aby firmy platily minimální daň ve všech zemích, kde podnikají. OECD předpokládá, že státy takto celkem získají dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (3,3 bilionu korun).
Související
21. dubna 2026 13:17
27. ledna 2026 12:31
26. listopadu 2025 11:04
24. listopadu 2025 15:02
7. listopadu 2025 12:19
5. listopadu 2025 12:22
