Kapesné dětem: Zbytečnost, nebo forma vzdělávání?
Kapesné nedává, nebo by svým potomkům nedávalo, celkem 29 procent Čechů. Vyplývá to z červencového průzkumu finanční společnosti Home Credit, o jehož výsledcích v pondělí informovala.
Kapesné nedává, nebo by svým potomkům nedávalo, celkem 29 procent Čechů. Vyplývá to z červencového průzkumu finanční společnosti Home Credit, o jehož výsledcích v pondělí informovala.
Snížení paušálních odečtů nákladů od tržeb pravděpodobně zamíchá financemi mnoha živnostníků. Propočítali jsme, jak se jich připravované změny konkrétně dotknou.
V oblasti daně darovací a dědické se v brzké době budou dít divy. Obě daně by měly být zrušeny a plně začleněny pod daň z příjmu. Co to bude znamenat pro naše peněženky?
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZ) se pokusí prosadit na jednání tripartity zrovnoprávnění postižených občanů. Dosud totiž mají 70 nebo 50 procent minimální mzdy, podle stupně postižení, řekla v úterý Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZ.
Přistoupit na nabídku zaměstnavatele a nechat si oficiálně vyplácet pouze minimální mzdu a zbytek dostávat takříkajíc "na ruku", se zaměstnancům nemusí vyplatit. Jak v úterý připomněl mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Pavel Gejdoš, mzda vyplácená načerno sníží svému příjemci důchod.
Pokud ministr školství Josef Dobeš (VV) splní to, co slibuje, ve školách možná nebude mít kdo vařit, uklízet a večer zamykat. Nepedagogičtí pracovníci mají přijít o pět procent z platů, přičemž už v lednu se jim snížily o desetinu, informuje v sobotním vydání deník MF DNES.
Průměrná hrubá mzda v Praze jako v jediném kraji České republiky meziročně reálně klesla, a to téměř o dvě procenta. S částkou přes 30 tisíc korun ale i tak zůstala o třetinu nad národním průměrem, uvádí rezort práce a sociální věcí ve zprávě, kterou ministři posoudí ve středu.
Příspěvek na bydlení se vojákům od příštího roku sníží o odvedenou daň a pojištění, stane se standardní součástí mzdy. Náměstek ministra financí Ladislav Minčič agentuře Mediafax ve středu potvrdil, že debata o znovuzavedení už jednou zrušené daňové výjimky by byla nesystémová a je mimo hru.
Nový rok nejspíš přinese další zatížení rodinných rozpočtů, mimo růst nájemného a elektřiny české domácnosti pocítí i změnu daně z přidané hodnoty (DPH). Agentuře Mediafax to ve středu sdělili oslovení analytici.
Odměny a bonusy v řádech stovek tisíc korun dostávali loni náměstci na ministerstvech vnitra, zemědělství či spravedlnosti, informují středeční Hospodářské noviny (HN). Například na vnitru si deset lidí, kteří se loni vystřídali na postu náměstka, rozdělilo k platu za rok téměř 3,5 milionu.
Kompenzovat postupné sjednocení DPH na 17,5 procentu daňovou slevou 150 korun měsíčně řadě rodin uleví, ty nejchudší ale budou mít smůlu, protože na žádnou slevu kvůli úrovni svých příjmů nedosáhnou. V úterý na to upozornila studie odborníků z platformy IDEA vedené Janem Švejnarem.
Nečasova vláda ve středu odmítla plán ministra financí na sjednocení DPH už v příštím roce na 19 procentech, potvrdil zdroj agentury Mediafax. Schválené výdajové rámce státního rozpočtu počítají s tím, že jeho deficit bude 105 miliard korun a DPH bude jednotně na 17,5 procentu od roku 2013.
Vláda se obloukem vrací zpět ve svých plánech na úpravu daně z přidané hodnoty na 19 procent, upravila však položky, které by měly dostat výjimku. Novou variantu potvrdil v rozhovoru v sobotním vydání deníku MF DNES premiér Petr Nečas.
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.