Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na důchody pro dnešní třicátníky už nebude. Česko stárne, brzy nastane obrovský problém

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká republika se, stejně jako ostatní vyspělé země světa, začíná potýkat s problémem, kterým je stárnutí populace. V současnosti žijí v Česku dva miliony osob starších 65 let, což je rovná pětina obyvatel. V roce 2030 bude starší 65 let už každý čtvrtý občan. Hrozivé číslo pak představuje rok 2050, kdy se hranice sníží na každého třetího a Česko se tak bude potýkat s obrovskými problémy, jak se postarat o 3,5 milionu lidí v důchodovém věku.

Stát vyplácí každoročně miliony starobních a statisíce vdovských a vdoveckých důchodů. V roce 2018 na ně vydal částku 424 miliard korun. Na rok 2019 se již počítá, i z důvodu valorizace penzí, s navýšením o 8,8 procenta na částku 461,33 miliardy korun. Je ale móda neustálého navyšování této kapitoly státního rozpočtu udržitelná? Je snad z logiky věci možné, aby se stále spekulovalo, pak houževnatě diskutovalo na všech úrovních, a pak se případně odsouhlasily změny v podobě zvýšení odvodů ekonomicky aktivních skupin a posunutí věkové hranice odchodu do důchodu? Takovéto případné změny, které naši tíživou situaci nijak nevyřeší a jen problém o pár let oddálí, musíme razantně odmítat.Vládnoucí politická elita zbaběle pod rouškou navyšování minimální mzdy či odvodů samostatně výdělečně činných osob zakrývá obrovskou katastrofu, která se blíží. Češi si zaslouží odvážné politiky, kteří jsou schopni předstoupit před mladší generace občanů a říci jim krutou pravdu: „Stát vám důchody nezajistí.“ Ano, je to tak, na důchody nebude a je nutné si to přiznat. Je nezbytné, aby si to lidé uvědomili.Měli bychom tedy reálně uvažovat o zásadní změně stávajícího důchodového systému. Základní problém je ten, že je současné uspořádání postaveno na klasické pyramidě. Funguje pouze za předpokladu, že na jednoho důchodce přispívá větší skupina ekonomicky aktivních. Hlavním cílem by tedy mělo být vytvořit z aktuálního důchodového systému státem zajišťovaný levný pojistný systém. Tedy mechanismus, jímž by stát garantoval důchod ve velice malé výši, jež bude pro život stále dostačující. Povinnost odvádět finanční prostředky by poplatníkům zůstala. Odvody by se ale snížily na hranici, která by zajišťovala přiměřený životní standard poplatníků s podprůměrnými příjmy. Lidem by část jejich prostředků zůstala v peněženkách a každý by si sám rozhodl o tom, jak se na důchod zabezpečí, ať už s pomocí penzijních fondů, investicemi, či jinými způsoby. Samozřejmě by neměla být zaváděna a ani podporována jakákoli omezení ve svobodě volby, jak by s ušetřenými penězi lidé naložili.

Chceme prosadit nový systém, ve kterém by byly platby i důchody paušální. Nabíhat by musel postupně a netýkal by se již přiznaných a vyplácených důchodů. Mechanismus by se týkal občanů do třiceti let věku. Lidé nad tuto věkovou hranicí by měli možnost volby, zda by chtěli dále platit důchodové pojištění, které je počítané procentem ze mzdy, a ve stáří tak dostávali výši důchodu dle stávajících pravidel, anebo by se přiklonili k novému výše zmíněnému způsobu v podobě paušálních odvodů i důchodů. Tato dobrovolnost by státu ulevila od důchodového břemene, jelikož by část poplatníků dobrovolně „odepsala“ své dosavadní platby do důchodového systému a zvolila by si pro stát úspornější variantu paušálního důchodu.V tomto novém mechanismu vidíme cestu, jak se dostat ze současného začarovaného kruhu, z něhož na základě narůstajícího počtu lidí v důchodu, narůstajících nákladů na penze a zvyšování povinných odvodů lidí na penze není úniku a směřuje k ekonomické a sociální katastrofě, informuje Jiří Zapletal, člen Strany svobodných občanů.

Témata:  důchody,  důchodci,  Česko,  lidé

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:34

Kompliment, flirt nebo pozvání na drink. Kde jsou hranice na pracovišti

Pracovní vztahy mají svá pravidla, která nekončí u pracovního stolu. Problémy mohou vzniknout kvůli nevhodným poznámkám, opakovaným pozváním, dotekům i vztahům mezi lidmi, kteří jsou v nerovném postavení. Klíčové přitom není jen to, co člověk zamýšlel, ale také to, jak jeho chování vnímá druhá strana a zda dokáže respektovat její hranice. Firmy by proto měly mít nejen jasná pravidla, ale také důvěryhodný způsob, jak podobné situace řešit.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ošetřovné na dítě: Kdy na něj máte nárok a kolik vám stát vyplatí

Horečka, angína nebo střevní viróza dítěte obvykle znamenají, že jeden z rodičů musí na několik dní zůstat doma. Ošetřovné však nepokrývá jen nemoc či úraz dítěte. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školky nebo školy či tehdy, když onemocní osoba, která se o dítě běžně stará. Jiná pravidla se naopak uplatní při pouhém doprovodu dítěte k lékaři nebo během plánovaných školních prázdnin.