Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odchod do důchodu? Komise má jasno

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Odborná komise pro důchodovou reformu se rozhodla vysvětlit nepřesnosti, které v interpelaci doporučení, které poslala vládě. Komise navrhuje, aby měl každý v průměru zaručeno, že stráví přibližně čtvrtinu svého života v důchodovém věku. Rozdíl je ale v pojetí základu, z něhož se má ona čtvrtina počítat.

Komise upozorňuje, že některá média prezentují jako základ hodnoty naděje dožití (průměrné délky života) při narození 75 let pro muže a 81 let pro ženy, což přibližně odpovídá hodnotám posledních publikovaných úmrtnostních tabulek ČSÚ. Tyto tabulky však zachycují úroveň úmrtnosti jen v roce 2013.

"Pro uvedený odhad by se proto daly použít pouze za předpokladu, že by bylo možné očekávat v příštích nejméně sto letech stejnou, neměnnou úroveň úmrtnosti. To je však krajně nepravděpodobný scénář. Proto se pro odhady doby prožité v důchodu mohou používat pouze odhady úmrtnosti ve skutečných generacích osob narozených v jednotlivých letech," upozorňuje komise.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji úmrtnosti i návrhu fungování revizního systému nelze proto podle komise předpokládat, že by se měnila dosavadní právní úprava hranice důchodového věku u osob, které jí dosáhnou v nadcházejících nejméně patnácti letech. Důchodový věk mužů i žen s nejvýše 2 dětmi by měl proto do roku 2030 postupně vzrůst na 65 let.

"Přínos navrženého systému spočívá v tom, že na rozdíl od platné právní úpravy je schopen poměrně citlivě reagovat na vývojové změny průměrné délky lidského života. Pokud se bude úmrtnost vyvíjet podle současných prognóz, tedy dále klesat, ne však rychleji než v současnosti, pak by při uvedeném kritériu měl důchodový věk růst i po roce 2030. Časem ale snad o něco pomaleji než o 2 měsíce z generace na generaci. Pokud by se naopak ukázalo, že úmrtnost se již nesnižuje nebo dokonce významněji vzrůstá, mohlo by dojít k zastavení růstu, resp. k poklesu důchodového věku tak, aby člověk, který se dožije seniorského věku, strávil v důchodu v průměru uvedenou jednu čtvrtinu svého života," uvádí komise.

Rozdělení důchodu mezi manželský pár

Nedorozumění podle vyjádření komise vznikají také při interpretaci obsahu dalšího návrhu Odborné komise, kterým je rozdělení důchodu mezi manžely rovným dílem. Podle tiskové zprávy jde o sdílení vyměřovacího základu, jednoho z východisek výpočtu výše důchodu.

"Za dobu trvání manželství by se každému z manželů měla do výše jejich budoucího důchodu započítat každým rokem částka ve výši poloviny součtu obou jejich příjmů. Tedy pokud má například muž 50 tisíc a žena 10 tisíc korun měsíčně, pro účely výpočtu důchodu by se po dobu manželství počítalo, že každý vydělává 30 tisíc korun měsíčně," píše komise.

Dodává, že důchod by pak měl každý svůj, vypočítaný na základě samostatných příjmů před vstupem do manželství, společné poloviny příjmů v době manželství, případně samostatných příjmů po rozvodu, ovdovění či odchodu druhého manžela do důchodu.

Témata:  důchodci,  důchodová reforma,  důchody

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

29. září 2026 12:53

Dálniční známky čekají od ledna změny. Novinky potěší řidiče

Od 1. ledna 2027 se mají změnit pravidla pro dálniční známky. Řidiči se nemusí obávat dalšího automatického zdražení a jednodenní známka nově nabídne delší dobu platnosti. Novelu už schválila Poslanecká sněmovna, nyní ji čeká Senát.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ošetřovné na dítě: Kdy na něj máte nárok a kolik vám stát vyplatí

Horečka, angína nebo střevní viróza dítěte obvykle znamenají, že jeden z rodičů musí na několik dní zůstat doma. Ošetřovné však nepokrývá jen nemoc či úraz dítěte. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školky nebo školy či tehdy, když onemocní osoba, která se o dítě běžně stará. Jiná pravidla se naopak uplatní při pouhém doprovodu dítěte k lékaři nebo během plánovaných školních prázdnin.