Zákon o sociálním bydlení místo očekávaného odstranění bytové nouze povede jen k nesystémovému rozdávání bytů za sociální nájemné, hrazené z peněz daňových poplatníků. Podle Hospodářské komory bude mít negativní dopad na trh s bydlením, nekontrolovatelně zvýší výdaje státního rozpočtu a pomůže hlavně těm lidem, kterým se vyplatí dlouhodobě žít z podpory státu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předkládá vládě zásadně přepracovanou verzi návrhu zákona o sociálním bydlení. Původním návrh, který prošel řádným připomínkovým procesem, byl zásadně změněn. Například původně povinná účast obcí na systému sociálního bydlení se stala účast dobrovolná.
„Přepracovaný materiál však postrádá zhodnocení dopadů a ekonomické souvislosti. Zákon se tak v budoucnu může stát zdrojem příležitostí ke korupci, nekontrolovatelného růstu veřejných výdajů bez konkrétních pravidel pro koordinaci činnosti mezi vlastníky nemovitostí a sociálními pracovníky,“ poukazuje na systémové nedostatky a chybějící provázanost legislativy Dlouhý.
MPSV také zcela pominulo počáteční náklady na vytvoření potřebného bytového fondu, ať už půjde o majetek obcí do systému vložený, byty vypůjčené od druhých subjektů za určitý nájem nebo byty nově postavené. Aby se vůbec mohl systém sociálního bydlení spustit, již v počátcích půjde o investici v řádech desítek miliard korun na pronájmy, rekonstrukce či výstavbu sociálních bytů, s tím potřebnou infrastrukturu, ale také terénní pracovníky pro sociální práci či dokonce lékařský dohled. Novou administrativu spojenou s evidencí bytů a osob nevyjímaje.
Podle MPSV bude systém sociálního bydlení ke státnímu i veřejným rozpočtům neutrální. Nijak však nedoložilo analýzy a ekonomické rozbory situace. Chybí například analýza počtu dostupných bytů, předpoklad množství zapojených obcí a jejich bytového fondu i specifikace potřeb jednotlivých skupin lidí z očekávaného počtu 500 000 cílových osob. Odlišné nároky na systém a také motivaci k změně budou mít senioři, rodiče samoživitelé, hendikepovaní, občané bez domova nebo s různými závislostmi či žijící v nevyhovujících podmínkách s vysokými dluhy.
„Tyto náklady však nejsou v zákoně vůbec uvedeny, proto nelze hovořit o serióznosti výpočtů, natož neutrálním dopadu na státní rozpočet, či rozpočty veřejné,“ zdůrazňuje Vladimír Dlouhý a dodává: „Pokud MPSV očekává, že takovéto miliardové náklady vykompenzuje zvýšená zaměstnanost sociálně slabých, kteří sociální byty získají, jde spíše o jakési vysněné sociální perpetum mobile. Významnou cílovou skupinu tvoří osoby dlouhodobě nezaměstnané, s velkými dluhy či exekucemi, kterým se z těchto důvodů legální příjem nevyplatí, dále lidé bez pracovních návyků nebo s různými závislostmi. Navržený zákon může navíc přilákat další tzv. černé pasažéry, kteří se rozhodnou na systému parazitovat a svou situaci účelově zhoršit,“ varuje šéf Hospodářské komory.
Témata: sociální bydlení, bydlení
Související
13. března 2021 17:44
17. února 2020 14:26
22. listopadu 2019 10:22
31. října 2019 13:44
3. srpna 2018 11:42
