Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet důchodců, kterým chodí peníze z Česka, stoupá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přibývá důchodců a důchodkyň, jimž se z Česka vyplácí penze do zahraničí. Za posledních deset let počet vzrostl zhruba o dvě třetiny. Loni Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) posílala peníze do ciziny zhruba 98.300 penzistům a penzistkám, v roce 2010 jich bylo asi 59.600. Nejvíc důchodů putovalo na Slovensko, a to přes 35.300. Vyplývá to ze statistik ČSSZ.

Starobní či invalidní důchod z Česka dostávají lidé, kteří v republice pracovali a odváděli důchodové pojištění a splnili další podmínky. Vdovské, vdovecké a sirotčí důchody připadají pozůstalým manželkám, manželům a dětem. Do budoucna počet českých penzí, které se budou posílat do ciziny, nejspíš ještě poroste. Zahraničních pracovníků, kteří také do důchodového systému přispívají, totiž v posledních letech přibývalo.

Do slovenské části bývalého společného státu správa loni posílala zhruba 20.800 starobních důchodů. O 3900 penzí méně se vyplácelo seniorům do Německa. Následovalo Polsko s 13.700 starobními důchody. V první desítce zemí jsou pak ještě Kanada, USA, Švýcarsko, Rakousko, Austrálie, Řecko a Bulharsko. Do těchto států úřad posílá peníze 1600 až 4000 seniorů a seniorek.

Na Slovensko putuje i nejvíc českých invalidních, vdovských a sirotčích penzí. Nejvíc vdoveckých penzí z ČR ale dostávají muži v Německu.

Mezi deseti státy, kam se z ČR vyplácí nejvíc invalidních důchodů, patří vedle sousedních zemí pak ještě Británie, Bulharsko, Ukrajina, Španělsko, Švýcarsko a Švédsko. V každém z těchto států jsou to desítky důchodů. Například v roce 2010 na Ukrajinu putovalo 16 českých invalidních penzí, loni 63. Na Slovensku českou invalidní penzi pobírá zhruba 8100 lidí, v Polsku asi 1100, v Německu kolem 800 a v Rakousku zhruba 260.

Vyplácení peněz má na starosti Česká národní banka (ČNB). Sociální správa jí dává příkazy k výplatě v českých korunách. ČNB poté částky vyplácí přes partnerské banky v cizině, a to v eurech, dolarech, librách a dalších šesti měnách. "ČSSZ zadává příkazy ČNB vždy ve výši, která byla příjemci důchodu přiznána. Skutečně vyplacená částka se může lišit v závislosti na kurzu měny a poplatcích místních bank," uvedla sociální správa.

Aby mohli lidé důchod do zahraničí dostávat, musí pravidelně vyplňovat potvrzení o žití v cizině a také žádost o výplatu do zahraničí. Formuláře jsou na webu úřadu. Doklady je možné poslat poštou s ověřeným podpisem. K elektronickému podání musí mít lidé elektronický podpis.

Potvrzení o žití předkládají důchodci v intervalech, které si sami určí. Penze se pak vyplácí zpětně za dobu od poslední výplaty do měsíce, ve kterém člověk dodal potvrzení o žití. "Důchod je vyplacen vždy, když ČSSZ obdrží ověřený doklad o žití. Intervaly předkládání potvrzení v zásadě určují i intervaly výplaty. Zašle-li ho klient dvakrát ročně, je výplata důchodu za zpětné období provedena rovněž dvakrát ročně," sdělila správa. Už dřív uvedla, že výplata penzí do zahraničí je administrativně náročná. Každý případ se musí posuzovat zvlášť.

Témata:  důchodci,  důchody

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

29. září 2026 12:53

Dálniční známky čekají od ledna změny. Novinky potěší řidiče

Od 1. ledna 2027 se mají změnit pravidla pro dálniční známky. Řidiči se nemusí obávat dalšího automatického zdražení a jednodenní známka nově nabídne delší dobu platnosti. Novelu už schválila Poslanecká sněmovna, nyní ji čeká Senát.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ošetřovné na dítě: Kdy na něj máte nárok a kolik vám stát vyplatí

Horečka, angína nebo střevní viróza dítěte obvykle znamenají, že jeden z rodičů musí na několik dní zůstat doma. Ošetřovné však nepokrývá jen nemoc či úraz dítěte. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školky nebo školy či tehdy, když onemocní osoba, která se o dítě běžně stará. Jiná pravidla se naopak uplatní při pouhém doprovodu dítěte k lékaři nebo během plánovaných školních prázdnin.