Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pracující důchodce a zvýšení důchodu

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Mnoho seniorů v dnešní době i při důchodu nadále pracuje nebo podniká. V tomto případě si mohou požádat o přepočet, a zvýšit si tak důchod. Kdy a za jak dlouhé období to lze udělat? dTest přináší sadu užitečných informací k tomuto tématu.

Zákon o důchodovém pojištění umožňuje pracujícím důchodcům požádat o přepočet důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou současně s pobíráním starobního důchodu. Důchod se zvyšuje za každých 360 dní výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. „Při přepočítání starobního důchodu se hodnotí odpracované kalendářní dny, ale nezapočítávají se doby zejména neplaceného volna, neomluvené nepřítomnosti v práci, dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Nárok na zvýšení starobního důchodu tedy vznikne dnem následujícím po dni, kterým starobní důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti, ze které se odvádí sociální pojištění. Dny nad toto množství se mohou použít pro případné další zvýšení. Započitatelné dny starobní důchodci získají z pracovních poměrů, včetně zkrácených pracovních úvazků, z podnikání a za určitých okolností i z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Naopak žádné započitatelné dny nezískáte na brigádách na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti v rozsahu, který nezakládá účast na důchodovém pojištění. V případě Dohody o provedení práce o tom rozhoduje dosažení limitu výdělku ve výši 10 000 korun měsíčně, což je limit pro povinnost zaměstnavatele odvádět za zaměstnance sociální pojištění. V případě dohody o pracovní činnosti je tento limit pro rok 2022 ve výši 3500 korun měsíčně. „Tyto limity se počítají pro každou dohodu zvlášť, pokud by měl starobní důchodce např. uzavřené dvě dohody o provedení práce a v každé z nich by si vydělal měsíčně pod 10 000 korun, i když součet by byl nad 10 000 korun, tak za něj zaměstnavatel sociální pojištění neodvede a žádné započitatelné dny nevzniknou,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

O kolik bude starobní důchod vyšší?

Důchod se zvýší o 0,4 % výpočtového základu, ke zvýšení však nedojde automaticky a je potřeba si písemně zažádat. Důchod je v rozsahu žádosti přepočítán za každých 360 dní výdělečné činnosti, a to o 0,4 % výpočtového základu. Výši výpočtového základu naleznete na rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.

Kdy si mohu požádat o zvýšení důchodu?

„Požádat o zvýšení starobního důchodu lze za každých 360 kalendářních dní výdělečné činnost vykonávané současně s pobíráním starobního důchodu. Žádost o přepočet důchodu lze podat až 5 let zpětně, není tedy nutné, aby důchodce chodit žádat o přepočet důchodu každých odpracovaných 360 dnů,“ upřesňuje Eduarda Hekšová.

Kde a jak si požádat o zvýšení důchodu?

O zvýšení důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou současně s pobíráním starobního důchodu se žádá na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). K žádosti je třeba předložit občanský průkaz. „Je vhodné, aby zaměstnavatel odeslal na sociálku evidenční list důchodového pojištění za období, za které je zvýšení požadováno, popř. aby jej žadatel doložil při žádosti o zvýšení starobního důchodu. U OSVČ je třeba mít dokládat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za období, za které je zvýšení požadováno,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  důchodci,  důchody,  dTest

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

29. září 2026 12:53

Dálniční známky čekají od ledna změny. Novinky potěší řidiče

Od 1. ledna 2027 se mají změnit pravidla pro dálniční známky. Řidiči se nemusí obávat dalšího automatického zdražení a jednodenní známka nově nabídne delší dobu platnosti. Novelu už schválila Poslanecká sněmovna, nyní ji čeká Senát.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ošetřovné na dítě: Kdy na něj máte nárok a kolik vám stát vyplatí

Horečka, angína nebo střevní viróza dítěte obvykle znamenají, že jeden z rodičů musí na několik dní zůstat doma. Ošetřovné však nepokrývá jen nemoc či úraz dítěte. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školky nebo školy či tehdy, když onemocní osoba, která se o dítě běžně stará. Jiná pravidla se naopak uplatní při pouhém doprovodu dítěte k lékaři nebo během plánovaných školních prázdnin.