Senátoři KDU-ČSL chtějí do konce ledna napadnout u Ústavního soudu zvýšení rodičovského příspěvku kvůli tomu, že se netýká všech rodin s dětmi do čtyř let. Se sesbíráním potřebných podpisů počítá předseda lidovců Marek Výborný během příštího týdne, řekl dnes novinářům.
Výše přídavku na dítě se nadále bude odvíjet nejen od jeho věku, ale také od typu příjmů rodičů. Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti ustanovení s vyšší sazbou pro rodiny, v nichž aspoň jeden rodič pracuje anebo pobírá dávky podmíněné předchozí prací. Rodina tak může dostat na každé nezaopatřené dítě o 300 korun měsíčně navíc.
Ústavní soud dnes vyhlásí, jak rozhodl o návrhu skupiny senátorů na zrušení části zákona o státní sociální podpoře. Jde o ustanovení, které s platností od ledna 2018 zakotvuje dvě různé úrovně přídavku na dítě. Podle 20 senátorů z různých klubů, kteří se na soud obrátili už v roce 2017, zákon porušuje princip rovnosti.
Vyžít se současnou výší důchodů je navzdory neustálému zvyšování těžké. Lidé by si proto měli spořit a nespoléhat pouze na stát. Kolik by ale měli mít do důchodu našetřeno? Překvapivě nestačí ani milion korun.
Česko vstoupilo do roku 2020 s nadějí, že se ekonomická situace řady občanů zlepší. Roste minimální mzda, rodičovský příspěvek i důchody. Ty v průměru stouply o 900 korun, Česku ale stále chybí důchodová reforma, která by zajistila, že na penze budou peníze i v budoucnu, upozorňují ekonomové.
Lidé narození po roce 1965 budou mít nárok na důchod až po 65 letech. Podle gerontoložky Ivy Holmerové jsou ale fyzicky pracující lidé invalidní už v 55 letech a budou to mít těsně před penzí těžké.
Situace českých seniorů a seniorek není dobrá, a nic na tom nezmění ani navýšení důchodů nebo nastavení výše příspěvku na bydlení pro rok 2020. Některým důchodců totiž zbude po zaplacení bydlení jen něco málo přes 80 korun na den. A z nich musí uhradit jídlo, oblečení i léky.
Situace českých penzistů není pozitivní. Ačkoliv to možná nevnímají, jejich výdaje každý měsíc rostou, a to více, než o kolik rostou ceny zboží a služeb. Experti proto nemají dobré zprávy pro budoucí důchodce. Aby se měli jako senioři dobře, měli by si našetřit miliony.
Nejen velikost starobních důchodů vyvolává mezi lidmi vášně. Stejně je na tom i věk odchodu do důchodu, který se bude v následujících letech zřejmě měnit. A většině současných či budoucích seniorů se líbit nebude.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) bude apelovat na poslance sociální demokracie i premiéra Andreje Babiše (ANO), aby ve Sněmovně podpořili senátní verzi růstu rodičovského příspěvku. Maláčová to řekla novinářům před dnešním jednáním vlády. Místopředseda hnutí ANO a předseda Sněmovny Radek Vondráček v neděli řekl, že nepředpokládá, že by koaliční poslanci hlasovali pro senátní návrh. Pokud by tak ČSSD učinila, nebylo by to podle něj v souladu s koaliční smlouvou.
Problém nízkých penzí netrápí jen Českou republiku. V mnoha dalších zemích je seniorům vyplácen důchod, jehož výši tamní lidé považují za nedostatečnou. Globální důchodový problém ale nemá lehké řešení. S nadsázkou lze říct, že důchodce jednoduše není z čeho živit.
Důchody ve výši 15 tisíc korun jsou mnohem vyšší, než kolik pobírá většina seniorů dnes. Přesto by podle plánů vlády měla průměrná penze této částky dosáhnout, a to už příští rok. Je to ale reálné?
Ačkoliv se průměrná výše důchodů pohybuje kolem 13 400 korun, celá řada seniorů nedosáhne ani na penzi ve výši 10 000 korun. Někteří dokonce pobírají nejnižší možné penze, které se pohybují kolem 4000. Budou se tito senioři mít někdy dobře?
Současná vláda pravděpodobně nestihne udělat tolik potřebnou důchodovou reformu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové to sice nedokázala žádná vláda za posledních 30 let, času ale moc nezbývá. A odborníci jsou znepokojeni.
Ačkoliv se v souvislosti s důchody nejčastěji hovoří o těch starobních, ve skutečnosti jsou v Česku zavedeny čtyři druhy důchodů. Kromě starobní penze jde i o invalidní, vdovský a sirotčí. Který z nich příští rok o kolik poroste?
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,454 milionu lidí. Bylo to o 3000 více než na konci loňského roku. Vyplývá to z aktuálních statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
Pracovníci v náročných profesích by mohli od roku 2023 chodit do penze dřív než ostatní. Počítá s tím návrh legislativního plánu, který ČTK získala. V pondělí by ho měla projednávat vláda. Podle záměru má ministerstvo práce novelu předložit do půl roku. O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala nedávno důchodová komise. Debatovala o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu.
Seniorům se na lepší časy rozhodně neblýská, spíše naopak. Vláda nepočítá s tím, že by jim od příštího roku zvedala penze. Dostanou tedy pouze minimum nařízené zákonnou valorizací. Ani o korunu navíc.
Zavedení minimálního důchodu v Česku by si vyžádalo ročně dodatečně miliardy až desítky miliard korun navíc, a to podle stanovené částky. Pokud by nastavení zaručené penze neprovázela i další opatření k zajištění příjmů či snížení nákladů, narušilo by to stabilitu veřejných financí.
Péče o lidi, kteří potřebují pomoc, by se měla poskytovat v maximálním rozsahu v jejich domácnostech, prosazuje hnutí Trikolóra. Motivovat rodiny, aby byly ochotny službu vykonávat, chce tím, že hlavní pečující osobě z rodiny bude zajištěna dostatečná výše starobního důchodu.
Senát zřejmě poskytne znovu možnost získat navýšení rodičovského příspěvku i rodičům s dětmi do čtyř let věku, kteří už příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. Horní komoře to tento týden doporučil její ústavně-právní výbor. Pokud s tím Senát bude souhlasit, poslanci by se úpravou zabývali znovu. Počátkem listopadu takovéto doplnění odmítli.
Od příštího roku se plošně zvedají důchody o průměrně 900 korun. Navzdory možnému očekávání ale nedostane každý takové zvýšení. Někteří si měsíčně přilepší jen o čtyři nebo pět set korun.
Výpočet mateřské se měnit nebude. Sněmovna dnes neschválila novelu TOP 09, která navrhovala odstranit znevýhodnění pro matky s vyššími příjmy. Pro návrh hlasovalo jen 66 opozičních poslanců z celkového počtu 185. Změnu nepodpořili zástupci ANO, ČSSD, KSČM ani SPD.
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
