Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku zdražují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty v Česku za uplynulý týden znovu zdražily, tentokrát o haléře. Cena benzinu Natural 95 stoupla o šest haléřů na 30,75 koruny za litr a nafta je od minulé středy dražší o čtyři haléře, řidiči ji nyní v průměru tankují za 31,47 koruny za litr. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Paliva zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku vytrvale zlevňovala.

Nejdražší pohonné hmoty jsou v Praze a na Vysočině. V metropoli vyjde litr benzinu na průměrných 31,51 koruny a litr nafty na 32,14 koruny. Na Vysočině je natural o haléř dražší, naopak diesel o haléř levnější. Přes 31 korun platí řidiči za benzin ještě ve Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji, nafta v žádném jiném regionu více než 32 korun nestojí.

Naopak nejlevnější je benzin v Ústeckém kraji, kde za něj řidiči v průměru zaplatí 30,18 Kč/l. Nejnižší cenu nafty opět vykazuje Jihočeský kraj, a to průměrných 31,01 koruny za litr.

Průměrná cena pohonných hmot v ČR k 20. březnu (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 30,75 31,47 Praha 31,51 32,14 Jihočeský 30,33 31,01 Jihomoravský 31,07 31,72 Karlovarský 30,54 31,08 Královéhradecký 30,31 31,15 Liberecký 30,65 31,37 Moravskoslezský 30,47 31,29 Olomoucký 31,01 31,61 Pardubický 30,31 31,15 Plzeňský 31,09 31,81 Středočeský 31,21 31,74 Ústecký 30,18 31,18 Vysočina 31,52 32,13 Zlínský 30,34 31,23

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.