Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot se zvyšují. Benzin zdražil za týden skoro o 30 haléřů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ceny pohonných hmot v Česku se dál zvyšují. Průměrná cena benzinu stoupla za týden o 28 haléřů na 33,67 koruny za litr. Nafta zdražila od minulé středy o 17 haléřů na 32,74 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Jen od začátku května stoupla průměrná cena benzinu o 73 haléřů a nafty o 48 haléřů.

Nejdražší pohonné hmoty tankují řidiči v Praze. Litr Naturalu 95 vyjde v metropoli v průměru na 34,12 koruny a stejné množství dieselu na 33,37 koruny.

Hranici 34 korun za litr překročila cena benzinu už jen na Vysočině. Průměrná cena nafty se vyšplhala nad 33 korun kromě Prahy a Vysočiny také v Plzeňském kraji.

Naopak nejnižší průměrné ceny nafty má Jihočeský kraj. Litr dieselu tam vyjde 32,36 koruny. Litr benzinu stojí na jihu Čech 33,39 koruny, stejně jako v Královéhradeckém kraji.

Průměrná cena pohonných hmot v ČR k 29. květnu (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 33,67 32,74 Praha 34,12 33,37 Jihočeský 33,39 32,36 Jihomoravský 33,77 32,83 Karlovarský 33,54 32,46 Královéhradecký 33,39 32,46 Liberecký 33,60 32,65 Moravskoslezský 33,47 32,51 Olomoucký 33,65 32,78 Pardubický 33,55 32,56 Plzeňský 33,93 33,04 Středočeský 33,85 32,94 Ústecký 33,63 32,52 Vysočina 34,06 33,32 Zlínský 33,40 32,51

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.