Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polovina studentů chce podnikat. Chybí jim ale peníze i zkušenosti

Polovina studentů chce podnikat. Chybí jim ale peníze i zkušenosti

Foto: Aspen

Nějakým způsobem si v současnosti přivydělává přes 62,5 procenta vysokoškolských studentů, nejčastěji formou přivýdělku je brigáda formou dohody (56,3 procenta). Vyplývá to z průzkumu uskutečněného při zahájení soutěže Vodafone Nápad roku 2012 zveřejněného ve čtvrtek.

Na druhém místě je zaměstnání formou hlavního či vedlejšího úvazku (23,2 procenta) a přivýdělek prostřednictvím vlastního podnikání (20,6 procenta).

"Po studiích chce podnikat přes 45 procent studentů, v praxi má však předpoklady svůj podnikatelský sen nakonec uskutečnit maximálně třetina z nich. Nejčastěji se do podnikání nepustí kvůli obavám z neúspěchu, ztráty vlastních či rodinných financí. Většině však chybí také zkušenosti. Proto každý rok pořádáme soutěž Vodafone Nápad roku, která umožňuje studentům, ale i lidem z řad široké veřejnosti, přivést své podnikatelské nápady k životu," prohlásil Martin Kešner, zakladatel soutěže Nápad roku, která právě startuje. Potřebu pomoci v začátcích podnikání dokládají i další informace z průzkumu. Ze 45 procent studentů, kteří chtějí po studiu podnikat, má už sice 64 procent v hlavě nějaký podnikatelský nápad, jen 16,8 procenta z nich však má podnikatelský záměr vypracovaný písemně, což je pro začátek podnikání většinou nezbytné. Do uvedení svých nápadů do praxe se příliš nehrnou, přičemž za největší překážku v podnikání považuje téměř 30 procent z nich nedostatek finančních prostředků. V začátcích podnikání by však stejní studenti ještě více než finance ocenili mentoring od zkušeného podnikatele či investora (34,7 procenta). Finanční prostředky by nejvíce ocenilo 28 procent z nich, 16 procentům by prý pomohlo hlavně zviditelnění a medializaci jejich projektů, devíti procentům pak cenově zvýhodněné poradenství a služby. Naopak například fyzické prostory pro podnikání jsou nejvíce důležité jen pro 2,2 procenta z nich. "Studenti si často myslí, že ideální doba pro zahájení podnikání nastává až po ukončení studia. V praxi je však tomu přesně naopak. Převážná část úspěšných podnikatelů začala realizovat své nápady už během studia na škole, kdy ještě nebyli tolik zatíženi finančními či jinými závazky a mohli si dovolit snáze podstoupit různá rizika," podotkl Kešner. Podle průzkumu je malý podíl studentů, kteří své podnikatelské nápady a sny uvedou během školy nebo po škole do praxe, dán i výchovou samotných škol. Podle téměř 68 procent všech oslovených vychovávají české školy spíše zaměstnance (oproti roku 2011 jde o nárůst o osm procentních bodů), jen pět procent studentů si myslí, že školy vychovávají spíše podnikatele. Stejně tak 61,3 procenta studentů si myslí, že výuka na českých vysokých školách je nedostatečně obohacena o poznatky z praxe. Průzkum se uskutečnil v březnu 2012 formou online dotazníku. Zúčastnilo se ho 562 studentů převážně ekonomických fakult z veřejných vysokých škol v Praze, Brně a Hradci Králové. Studenti i lidé z řad široké veřejnosti, kteří mají na papíře nebo ve fázi rozjezdu zajímavý podnikatelský nápad a chtějí pomoci s jeho uvedením do praxe, se mohou zapojit do soutěže Vodafone Nápad roku 2012. Ta právě startuje a vedle finančních i věcných odměn pro vítěze nabízí možnost získat každému investici až pět milionů korun a rovněž mentoring a rady od zkušených podnikatelů a investorů. Šanci uspět má přitom úplně každý bez ohledu na dosavadní zkušenosti s podnikáním.

Témata:  podnikatelé

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.