Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koruna posiluje. Klesnou ceny pohonných hmot?

Koruna posiluje. Klesnou ceny pohonných hmot?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

U čerpacích stanic v uplynulém týdnu opět klesly ceny pohonných hmot, benzin zlevnilo o 30 haléřů na 35,60 koruny, cena nafty se snížila o 10 haléřů na 36,12 koruny za litr. Příčinou zlevňování byl překvapivě další pokles distribučních marží, vyplývá to z pondělních statistik společnosti CCS.

Naopak cena ropy typu Brent v průběhu minulého týdne mírně vzrostla. "Komoditu podporoval pokles zásob ropy ve Spojených státech. Investoři pozorně sledovali i situaci na Blízkém východě, kde se mírně snížilo napětí," vysvětlil analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

Rovněž ceny benzinu a nafty na burze v Rotterdamu zamířily vzhůru, přičemž o něco více zdražila nafta. Motoristům však podle Čermáka přál po delší době vývoj na měnových trzích, kde začala opět posilovat koruna. Česká měna tak bude protiváhou růstu cen v Rotterdamu.

"V následujících dnech by ceny u českých čerpacích stanic měly stagnovat či dále klesat," zakončil odhadem analytik Petr Čermák.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.