Klíčovým bodem v boji proti korupci by mělo být opatření pro ochranu whistleblowerů, kteří upozornili na korupční jednání. Vláda Petra Nečase se však k jeho prosazení příliš nemá. Projektový manažer Nadačního fondu proti korupci Janusz Konieczny takový zásadní zákon považuje i za úsporný.
„Vláda by si mohla říkat protikorupční, pokud by podnikla následující 2 kroky: připravila by účinný zákon na ochranu whistleblowerů a aktivně by se zabývala případy, které byly odhaleny díky oznamovatelům korupce – zvlášť, pokud čelí psychickým a fyzickým nátlakům," píše Konieczny.
Způsob realizace těchto dvou úkolů vypovídá o skutečné snaze současné vlády proti korupci bojovat. Oznamovatelé korupce se snažili ušetřit České republice stovky milionů z veřejných prostředků. Místo vděku se však dočkali jen vyhrožování a života ve strachu.
Konieczny považuje návrh věcného záměru k ochraně whistleblowerů, kterým se zabývá vláda, za naprosto nedostatečný. Je třeba vytvořit motivační prostředí (například odměnu whistleblowerů za ušetření financí), ukotvení ochranu oznamovatelů v samostatném zákoně (nikoli jen novelou antidiskriminačního zákona).
„Zcela nevyhovující je rovněž požadavek nového etického kodexu nařizující hlášení korupčních případů pouze svým nadřízeným," dodává Konieczny.
Nadační fond proti korupci řadě oznamovatelů pomohl, když se k nim stát obrátil zády. Mezi ně patří nově zvolený senátor Libor Michálek, který byl po oznámení pochybného jednání na Státním fondu životního prostředí propuštěn z funkce ředitele. S ním museli z instituce odejít i ti, kteří byli s Michálkem spjati.
Dalším odměněným whistleblowerem byl Ondřej Závodský, Renata Horáková, Jakub Klouzal a Věra Ježková. Všichni ze jmenovaných se museli bát o svůj život kvůli vyhrožování smrtí.
Témata: korupce
Související
31. ledna 2023 9:25
28. ledna 2021 10:34
19. února 2019 16:35
3. června 2016 12:56
24. září 2014 15:36
23. července 2014 10:13
