Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty u českých čerpacích stanic se kvůli politické nestabilitě Egypta dočkají i tento týden zdražování. Již během uplynulých sedmi dnů přitom skokově zdražila nafta o 40 haléřů na 36,10 koruny a benzin o 42 haléřů na 36,53 koruny za litr.

„Po vojenském převratu v Egyptě, který dramaticky zvednul ceny ropy na světových trzích, podpořila růst cen ropy i pozitivní informace z čínské ekonomiky. Čína rostla ve druhém čtvrtletí v souladu s očekáváním analytiků tempem 7,5 procenta," komentoval situaci analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička.

Podle jeho slov je však nadále největším podpůrným faktorem pro další růst ceny ropy konflikt v Sýrii kvůli přímému zapojení Iránu do bojů. OPEC a americké ministerstvo energetiky navíc minulý týden zveřejnily predikce produkce černého zlata na příští rok, které počítají s poklesem těžby o 250 tisíc barelů za den (snížení o necelá tři procenta).

Vodítkem pro české velkoobchodníky s pohonnými hmotami jsou ceny benzinu na burze v Rotterdamu, kde minulý týden zdražil benzin o 4,62 procenta, nafta o 2,14 procenta. Přesto nepříznivý vývoj do jisté míry brzdí posilující koruna, která proti dolaru v minulém týdnu zhodnotila o 1,87 procenta, v pátek se obchodovala za 19,88 koruny za dolar.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.