Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Škola volá. Na kolik vyjde vybavit školáka? Jak zbytečně neutrácet?

Škola volá. Na kolik vyjde vybavit školáka? Jak zbytečně neutrácet?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Dovolené pomalu končí a začátek školního roku buší na dveře. Řada rodičů se už dopředu hroutí z toho, jak je budou první dny školní docházky ratolestí finančně ruinovat. Po zaplacení dovolené, prázdninových táborů a obměně šatníku se musejí vyrovnat ještě s jednorázově vyššími výdaji za nákup školních pomůcek. Poradíme vám, jak si vše před koncem prázdnin správně naplánovat a vyhnout se zbytečným nákupům.

Naplánujte výdaje na nový školní rok

Se svým školákem zkuste s předstihem dát dohromady, jaké pomůcky a psací potřeby mu zůstaly z loňského roku a co bude potřeba dokoupit. K tomu připočítejte platby za družinu, jídelnu, příspěvky do rodičovského sdružení a odpolední kroužky. To vše vás totiž bude stát nemalou sumu. Pro lepší přehled jsme připravili krátký výčet výdajů, které vás pravděpodobně v letošním školním roce neminou.

Náklady na začátku školního roku (průměrná částka v Kč)

SRPŠ, příspěvky na výbavu třídy, materiály do výuky, 500Učebnice, písanky, sešity, desky na písmenka a číslice, papírové hodiny 500Výbava školáka: aktovka, penál, psací potřeby 1 700Zdravotní přezůvky do školy 500Výbava na výtvarnou výchovu včetně kufříku 400Výbava na tělocvik: cvičební úbor, boty do tělocvičny, boty na ven 1 000

Náklady v průběhu školního roku

Kulturní akce: divadlo, kino, muzeum, exkurze 300Výlety: škola v přírodě (6 dní v ČR) 2000Družina 150/měsícObědy, svačiny 800/měsícKroužky 1 000 – 3 000

Náklady celkem 16 450

(zdroj: ČSOB)

Svého potomka zapojte do plánování výdajů. Dejte mu určitý obnos a dovolte mu, aby si za ně vybral vybavení do školy. Díky tomu zjistí, že výdaje se musí plánovat, protože ani maličkosti jako propisky a tužky nejsou zadarmo.

Účet pro školáka

Pokud se dítě intenzívně věnuje sportu a často jezdí mimo domov se svým týmem, nebo dostává pravidelně kapesné, založte dítěti vlastní účet. Výhodou je, že potomek může starší deseti let může dostat i svou vlastní platební kartu, kterou je možné pojistit proti krádeži a výběr se může nastavit na pouhých 200 korun týdně. Díky přístupu k účtu prostřednictvím internetového bankovnictví tak budete mít neustálý přehled o platbách dítěte.

Kapesné

S nástupem školních povinností byste měli se svým potomkem probrat také kapesné. To by mělo dítě dostávat pravidelně, nikoliv v závislosti na tom, že máte drobné, nebo dítě po vás chce peníze. Jedině tak se z kapesného může zároveň stát výchovný prostředek. „S pravidelným příjmem se i malý školák může učit finanční zodpovědnosti. Pro začátek stačí třeba jen deset korun týdně. Děti totiž postupně přijdou i na to, že je výhodné si nějakou částku schovat na později," uvedl Jan Doubek z ERA spořitelny.

Z průzkumu vyplývá, že děti na prvním stupni dostávají nejčastěji sto až čtyři sta korun měsíčně, středoškoláci asi pět set korun. Starší školáci si mohou z kapesného hradit i volání nebo obědy. Tomu musíte zároveň přizpůsobit i jeho výši. Zároveň si však musíte být jisti, že váš potomek má již dostatečnou míru zodpovědnosti.

Témata:  školství

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.