Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unikátní srovnání: Výdaje na školáka před revolucí a dnes. Opravdu bylo levně?

Unikátní srovnání: Výdaje na školáka před revolucí a dnes. Opravdu bylo levně?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Rozpočty rodin školáků jsou v těchto dnech napnuté. Většina rodičů totiž svým dětem kupuje školní pomůcky, potřeby nebo třeba i učebnice. V součtu se tak jedná až o tisíce korun. Podívejte se na srovnání cen školních potřeb a pomůcek před Sametovou revolucí a nyní.

Mnoho lidí zoufá, že za "komunistů" jsme se měli lépe, protože prý vše bylo levnější. Ale opravdu? Už několik srovnání ukázalo, že při přepočtu na současné příjmy, je to u většiny položek právě opačně. A jak si ve srovnání stojí školní pomůcky a potřeby?

Pokud přepočteme předrevoluční ceny na současné příjmy, tak jsou překvapivě prakticky stále stejné. Například aktovka v roce 1989 rodiče vyšla na 150 Kčs. Dnes stojí 1200 korun. Ale pokud přepočteme její cenu vzhledem k současným průměrným příjmům, tak nám vyjde, že nyní by aktovka z roku 1989 stála 1139 korun, tedy víceméně stejně. Dnes by si ovšem tašku, kterou rodiče nových školáků nosili, do školy nikdo nevzal.

A podobně tomu je i u dalších položek, vybavený penál stál v roce 30 Kčs (v přepočtu 228 Kč), nyní stojí okolo 250 korun. Plnicí pero stálo před revolucí 7 Kčs (v přepočtu 53 Kč), nyní stojí mezi 40 až 50 korunami. Velký sešit byl dokonce dražší, stál 3 Kčs (v přepočtu 23 Kč), dnes se dá sehnat do dvacky.

Podobně tomu je i například u obědů ve školní jídelně. Předrevoluční cena 4 Kčs sice vypadá pěkně, v přepočtu bychom ale dnes platili 29 Kč a skutečná průměrná cena školního obědu je nyní 24 Kč. Na stejné výši zůstávají i příspěvky SRPŠ. V roce 1989 rodiče museli zaplatit 100 Kčs (dnes by to bylo 759 Kč), nyní platí okolo 800 Kč.

Témata:  školství

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.