Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Téměř pětina potravin vyrobených v rozvojových zemích skončí v koši. V čem je chyba?

Téměř pětina potravin vyrobených v rozvojových zemích skončí v koši. V čem je chyba?

Foto: Pixmac

Ochrana před znehodnocením a plýtváním potravin, likvidace rakovinotvorných buněk, využitelnost v mrazu i horku. Nejen to patří mezi hlavní výhody, které v současnosti přináší kvalitní plastové obaly. Dobrý stav potravin totiž nezáleží pouze na jejich složení, hygieně při jejich balení nebo teplotě uskladnění. Klíčovou roli hraje také vhodný způsob úschovy a přepravy jídla, který v dnešní dynamické době stále nabývá na významu.

Plastové obaly zabraňují kažení potravin a jejich plýtvání

Podle nejnovějších poznatků je více než 50 % všech plastových obalů v Evropě určeno k balení potravin. Díky tomu se na cestě k zákazníkovi znehodnotí pouze 1–2 % z celkového množství pokrmů. „V rozvojových zemích, kde nejsou plastové obaly dostatečně rozšířeny a využívány, se zhruba 30 až 50 % vyprodukovaných potravin nikdy nedostane ke svým spotřebitelům. Tím se průměrně znehodnotí až jedna pětina potravin," vysvětlil Bohdan Daněk, výrobní ředitel společnosti Blatinie, která se zabývá výrobou a prodejem plastových obalů i obalových technologií. „Nevhodným skladováním se pak znehodnotí další třetina potravin," doplnil Daněk s tím, že ke znehodnocení potravin dochází vlivem různých změn a vnějších vlivů. Jedná se například o vlhkost, teplo, chlad, světlo či různé pachy. Kromě toho potraviny negativně ovlivňuje i působení mikroorganismů, jako jsou bakterie, plísně nebo kvasinky.

Obaly bez rizik, do mrazu i horka

Výroba plastů je v současnosti pod kontrolou příslušných dozorových orgánů. Každý výrobce obalů tak musí používat pouze takové materiály, které jsou zdravotně nezávadné a bezpečné. Nesmí například obsahovat žádné škodlivé látky a zároveň poškozovat vzhled nebo chuť potravin. Plastové obaly z polypropylenu bývají většinou vyráběny technologií termoformování, při níž se do folie otiskne a následně vystřihne požadovaný tvar misky. „Důležitou vlastností těchto plastových misek je jejich tepelná použitelnost, která se pohybuje v rozmezí od –30 °C do +120 °C," sdělil Bohdan Daněk ze společnosti Blatinie. „Misky jsou tedy vhodné nejen pro ohřívání v mikrovlnné troubě, ale umožňují také hluboké zamražení obsahu a jeho následný ohřev," dodal Daněk.

Ochrana proti rakovinotvorným buňkám

Z nedávných výzkumů vyplynulo, že se kvalitní plastové obaly mohou navíc velmi aktivně podílet na likvidaci nebezpečných látek v balených potravinách či pokrmech. Působením plastových obalů na potraviny lze výrazně snížit riziko přístupu lidského organismu k rakovinotvorným buňkám. V potravinách se totiž kromě benzenu objevuje i rakovinotvorný benzopyren, který poškozuje genetickou informaci buněk. Benzopyren se vyskytuje především v uzených masných výrobcích, kam se dostává během samotného procesu uzení masa. Účinným nástrojem pro odstranění těchto škodlivých látek je vzájemné působení masného výrobku s plastovým obalem. Studie prokázaly, že plastový obal dokáže pohltit škodliviny a výrazně snížit jejich celkové množství. Používáním plastovým obalů v potravinářském průmyslu tak lze dospět k viditelnému zlepšení ochrany zdraví člověka.

Témata:  potraviny

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.