Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ztráta 300 milionů korun: Cikrt ukázal na Špidlu a Kalouska

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Bývalý tiskový mluvčí ministra zdravotnictví a autor knihy Krev a peníze - Pravda o kauze Diag Human Tomáš Cikrt v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu zhodnotil léta trvající spor mezi státem a firmou Diag Human. Zároveň poukázal na možné viníky celé kauzy, díky kterým musel stát zaplatit přes 300 milionů korun.

V roce 2002 rozhodčí senát určil, že stát musí společnosti Diag Human zaplatit více než 326 milionů korun za poškození dobrého jména. Spor pokračoval a v srpnu roku 2008 Česko prohrálo arbitráž s Diag Human, následně mělo zaplatit 8,33 miliardy korun jako náhradu škody. Vláda tedy rozhodla proti výsledku arbitráže odvolat a rozhodčí soud uznal, že Česko nemusí firmě požadované peníze zaplatit.

Kauza prozatím zřejmě není u konce a podle informací ČTK se Diag Human obrátí na zahraniční exekuční soudy. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ale spory končí a Česká republika rozhodčí řízení vyhrála. S jeho slovy souhlasí i Tomáš Cikrt, který ale tvrdí, že Česko nemuselo platit ani těch 327 milionů korun.

"Kauza Diag Human má v sobě takovou paradoxní vlastnost, že někteří politici, které považujeme za slušné a poctivé, v ní udělali nějakou botu," řekl Cikrt rádiu. "Takovým byl třeba pan Stráský, za něhož byla vůbec uzavřena ta arbitráž v roce 1996. Ne, že by on sám to dělal, to dělal pan náměstek Dvouletý spolu s právníkem Oršilou v Diagu, ale politickou odpovědnost za to nese," popsal Cikrt.

"Stejně tak, když byla uzavřena tato arbitráž, tak potom následující dva ministři Zuzana Roithová za KDU a Ivan David za ČSSD se postavili té arbitráži, dali to k soudu a podle mě udělali dobře a dlouho tuto linii drželi. Jenže pak byl Ivan David odstaven v rámci dobrých vztahů v ČSSD, jak mají ve zvyku, no, a najednou se kormidla ujal Vladimír Špidla, který byl dočasně ministrem zdravotnictví jako místopředseda vlády, než našli novýho ministra, a ten ten kurz otočil. Ten je vinen tím, že se pak zaplatilo těch 327 milionů," udeřil bývalý tiskový mluvčí.

Největší chybu, pokud jde o těch přímo 327 milionů korun, tak podle něj udělal právě Vladimír Špidla. "Já si myslím, že ji udělal, protože chtěl, že byly politické cíle, jak vyjít s lidovci a podobně," řekl Rozhlasu. Dodal, že lidovci měli zájem na tom, aby se peníze k firmě Diag Human dostaly: "Určitě ho měl Miroslav Kalousek jako kamarád Josefa Šťávy."

Cikrt má pro tato tvrzení o Kalouskovi podle svých slov i důkazy. "Jako vlivný předseda parlamentního výboru urguje u tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky peníze pro Diag vyplatil skutečně jenom Diagu a ne jeho právníku Oršulovi a podobně," dodal.

Přiznal také, že Kalousek není černobílá postava. "Když byl pan Kalousek ministrem financí, a to bylo vlastně nejmocnější co kdy byl a měl pod sebou mimochodem i ten Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak v těch rozhodujících chvílích držel s vládou a díky tomu jsme také, kde jsme," uvedl Cikrt s tím, že bývalý ministr je "chytrý pán a ví, kde jsou hranice."

Témata:  CZK,  kauza Diag human

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.