Nejhorší potraviny roku 2014: Na co si dát při nákupu pozor?

V momentě vystavení na "pranýř" by již daný produkt neměl být na pultech. Nicméně, jak je z výsledků kontrol patrné, prohřešky se opakují, u stejných výrobců, u stejných prodejců.

Neuškodí si tedy všímat, která značka potravin má opakované nálezy, či u kterého obchodníka se vyskytují nešvary tak často, že je lepší vypravit se ke konkurenci, upozorňuje portál Vitalia.cz.

V hledáčku potravinářských inspektorů se obecně ocitají tři typy závadných potravin: 1. Potraviny nejakostní (potraviny, které nedodržely předepsané složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny - například šunka s nižším obsahem masa).

2. Potraviny falšované (uvádí zákazníka při nákupu v omyl, například tím, že jsou mu záměrně zamlčeny důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu)

3. Nebezpečné potraviny (potraviny překračující hygienický limit cizorodých látek, s nedovoleným množstvím éček. Dále takové, které nedodržují mikrobiologické požadavky stanovené právními předpisy. Bezpečnost ohrožuje také přítomnost cizorodých předmětů v potravinách).

Inspekce se nyní zaměřuje spíše na problémy, které nelze odhalit pouhým okem. Ne že by tolerovala plesnivé salámy, ale v podobných případech není zákazník bezbranný a hnijící zboží snadno pozná a může ji hodit prodejci na hlavu i sám.

Co zákazník nemá šanci odhalit, je závadné složení. Může se jednat například o nedodržení deklarovaného podílu masa či ovoce ve výrobku, přítomnost neuvedených alergenů nebo přímo o nebezpečné látky, které v potravinách nemají co pohledávat.

K častým nálezům, které inspekce hodnotí jako nebezpečné, patří obsah alergenů a lepku, které nejsou uvedeny na obale, ale ve skutečnosti je potravina obsahuje. Někdy se dokonce jedná o potravinu speciálně označenou jako bezlepkovou. Takové výrobky mohou způsobit vážné zdravotní komplikace alergikům či celiakům.

U některých nálezů je jasné, kdo pochybil. Pokud inspektoři narazí na oslizlou zapáchající klobásu, kterou obchodník v klidu nabízí mnoho dnů po datu použitelnosti, neuvádí „na pranýři“ informace o výrobci, protože ten je v tom nevinně.Může se tedy zdát nefér, když u výrobku, kde evidentně pochybil výrobce, najdete uvedeno i místo prodeje. Obchodníci by se ale sami měli zajímat o úroveň zboží, které prodávají. Pokud budou nakupovat a nabízet nekvalitní potraviny, budou se prodávat tak dlouho, dokud je my, zákazníci, budeme kupovat. O tom, že prodejci nesledují úroveň nabízeného zboží (anebo je jim to fuk), svědčí i fakt, že některé závadné výrobky u nich inspekce nachází opakovaně. Jako třeba šizené mraženého dršťky od italského výrobce, které v Aholdu SZPI našla poprvé v lednu – a v dubnu zas. Těžko pochopit, proč Spar či Tesco opakovaně nakupují mák či ořechy se značkou Dr. Ensa, když schytává jednu nálepku nebezpečné potraviny za druhou. A už vůbec se nedá vysvětlit, jak někdo může odebírat produkty od firmy JSG. Jen v loňském roce je na pranýři zastoupena hned 23 nálezy, převážně falšovaným medem. Podle zjištění SZPI se vůbec zdá, že koupit med odpovídající legislativním požadavkům je malý zázrak. Další rizikovou disciplínou je výběr sušeného a kandovaného ovoce – kupovat fíky je vyloženě ruská ruleta a při pohledu na nálezy kontrolorů člověka přejde chuť na exotickou pochoutku. Pokud tedy nemá rád červy, larvy a broučky. Zázrakem je sehnat i nefalšované víno v našich obchodech. Nálezů z kategorie „víno“ na serveru Potravinynapranyri.cz je totiž za loňský rok bezmála dvě stě.

Témata:  obchody,  státní potravinářská inspekce,  Potravinynapranyri