Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec zlatých časů na Úřadu vlády? Kolik bere novodobá Jana Nagyová

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Zaměstnanci Úřadu vlády si během vlády premiéra Bohuslava Sobotky mohou o milionových odměnách svých předchůdců nechat jen zdát. Přesto si k platu v roce 2014 slušně přilepšili, konkrétně za „mimořádné plnění významných pracovních úkolů“. Server Lidovky.cz ale upozorňuje, že na milionové odměny, které pobírali v dobách Petra Nečase nebo Jiřího Rusnoka, nedosáhnou.

Server připomíná, že Petr Nečas obhajoval milionové odměny na Úřadu vlády tím, že jeho zaměstnanci „dřou jako koně". Oproti tomu argument Jiřího Rusnoka pro rekordní prémie byl, že „stát musí špičkové odborníky dobře ohodnotit".

Ředitelkou Sekce kabinetu předsedy vlády, tedy nástupkyní Jany Nagyové (dnes Nečasové) je nyní Běla Hejná, která za rok 2014 dostala čtvrté nejvyšší odměny. Z dokumentu, který server získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, vyplývá, že měsíční plat Hejné činí 85 300 korun.

Během 11 měsíců, ktré na Úřadu vlády odpracovala, si tak celkově na 938 300 korun. K tomu jí úřad ještě vyplatil odměny v celkové výši 234 500. V součtu tak jeden roční plat včetně odměn činil 1 172 800 korun.

I přesto je v porovnání s předchozími garniturami patrný trend snižování platů i odměn. Za Nečasovy éry se navíc informace o platech a prémiích držely v přísné tajnosti a až později vyšlo najevo, že plat Jany Nagyové pro rok 2011 činil bezmála milion korun a k němu získala navrch ještě odměny ve výši 1,22 milionu. 

V přepočtu na jede měsíc sice Běla Hejná bere více než Jana Nagyová, o milinových odměnách si může nechat jen zdát. Její průměrná měsíční odměna činí 21 318 korun, kdežto Nagyová v roce 2012 inkasovala na prémiích za měsíc 70 tisíc a o rok dříve dokonce 101 667 korun.

Témata:  vláda

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.