Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec levného benzinu a nafty. Ceny už rostou a budou růst

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nízké ceny benzinu a nafty v posledních týdnech dělali radost všem českým řidičům. Tomu je ale konec. Teď nás čeká zdražování a to už začalo, v úterý se průměrná cena dostala po měsíci nad 30 korun za litr!

Průměrná cena benzinu i nafty se po několika týdnech zase dostala nad 30 korun, naposledy byla nad touto hranicí 21. ledna. Benzin se právě v úterý poprvé dostal nad 30 korun. Podle údajů CCS se benzin prodával za 30,03 koruny za litr, nafta za 30,16 koruny.

Nejprodávanější benzin Natural 95 se nejdráže prodává v Praze v průměru za 31,12 koruny za litr, nejlevněji pak v Královehradeckém kraji 29,45 koruny. Podobné je to i u nafty, nejdražší je v Praze - v průměru za 31,27 Kč. Nejlevněji se pak prodává na Královehradecku za 29,47 Kč.

Za mírně zvyšující se ceny pohonných hmot, může růst benzinu, nafty a ropy na světových trzích. "Zlevňování pohonných hmot v ČR skončilo. V nejbližším týdnu očekáváme zvýšení cen benzínu a nafty o několik desítek haléřů až o půl koruny," prozradil Boris Tomčiak ze společnosti Colosseum.

Pokud porovnáme průměrnou cenu v sousedních zemích, tak podle údajů Evropské komise jsou u nás benzin a nafta levnější než v Německu, Slovensku a Rakousku. Naopak díky výrazně nižší spotřební dani jsou pohonné hmoty levnější v Polsku.

Témata:  pohonné hmoty Benzinky

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.