Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hranolková daň nemá v ČR místo

Hranolková daň nemá v ČR místo

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Daň na nezdravé potraviny, takzvaná hranolková daň, je populistický krok, který by poškodil české zemědělce. Shodli se na tom ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) a stínový ministr zemědělství a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM).

„Já bych nic takového nepodpořil, považuji to za populistický krok,“ míní Hašek. Podle jeho názoru by se ale dalo uvažovat o modifikaci zdravotního pojištění v případě rizikových skupin. Hašek ale nesouhlasí se zvýšením daně z přidané hodnoty (DPH) právě u potravin, což bude mít „velké sociální dopady na nízkopříjmové skupiny obyvatel“.

„Hranolková daň by poškodila české zemědělce,“ reagoval Bendl a odmítl možnost změny zdravotního pojištění s tím, že by bylo složité definovat rizikové skupiny.

„Lidé s nízkými příjmy se budou uchylovat k méně drahým potravinám,“ upřesnil stínový ministr zemědělství.

Se zavedením hranolkové daně vyjádřil nesouhlas rovněž Miroslav Toman, prezident, Potravinářské komory ČR. „Byla by to pouze další daň na snížení rozpočtových schodků,“ vysvětlil. „Odmítáme dělení potravin na zdravé a nezdravé,“ dodal.

Karolína Kottová, mluvčí skupiny Zdraví a spotřebitelská politika z Evropské komise, připomněla, že daň na nezdravé potraviny nedávno přijaly Maďarsko a Dánsko. Další země jako Velká Británie, Belgie a Finsko o ní uvažují. „Nemáme dostatek elementů, které ukazují, že toto je správná cesta,“ míní Kottová.

Témata:  daně

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.