Jaká budoucnost čeká EET v letošním roce?

„Před tímto nálezem ústavního soudu se sice hovořilo o různých výjimkách, základní rysy toho, jak bude EET pokračovat, byly ale jasné. Nyní je to celé zahalené v mlze, a pokud bych měl současný stav nějak popsat, pak je to hluboká nejistota. A to jak na straně nás jako poskytovatelů pokladních systémů, tak hlavně na straně desítek a stovek tisíců podnikatelů a dalších, kterých se EET týká nebo měla týkat,“ vysvětluje Martin Laštovica, provozní ředitel společnosti KASAmax, která je na trhu s pokladními systémy už 13 let. „Je špatné, že těm, o které tu běží, tedy podnikatelům, nikdo odpovědný není schopen nic vysvětlit. Ústavní soudci vyřkli svůj verdikt bez ohledu na následky v praxi. A politici včetně těch vládních už týden tápou a nevědí, co dál. My přitom celý ten týden neděláme prakticky nic jiného, než že vysvětlujeme všechny změny a následky volajícím zákazníkům i těm, kterých se EET měla teprve týkat.“

Změny v elektronické evidence tržeb jsou zásadnější, než se na první pohled zdálo. Už samotné vyjmutí bezhotovostních plateb z povinnosti evidovat tržby nebo odstranění DIČ z účtenky znamená, že poskytovatelé pokladních systémů budou muset tyto systémy výrazněji změnit. A uživatelé, je budou muset aktualizovat. Ten, kdo má online systém, provede si takovou aktualizaci zdarma a snadno. Kdo je ovšem tzv. offline a nezvládne složitější aktualizaci sám, bude muset využít služeb servisních techniků. A tady už nastává pro podnikatele problém, jelikož výjezd a práce techniků jsou zpoplatněny částkou od 1 do 5 tisíc korun (dle vzdálenosti, náročnosti apod.). „U těch, kteří s námi mají uzavřenou servisní smlouvu, bude výjezd zdarma. Ale takových klientů máme jen přibližně třetinu. Ti ostatní budou muset výjezd zaplatit. A už tady se můžeme bavit o tom, že stát tímto poškozuje desítky tisíc podnikatelů,“ říká Martin Laštovica.

A pak je tu samozřejmě zrušení 3. a 4. vlny, které měly být spuštěny v březnu, respektive v červnu 2018. Asi nikdo v tuto chvíli neví, zda rozhodnutí ústavního soudu bude znamenat jen odklad těchto vln, nebo už nikdy nebudou realizovány. A v případě odkladu je samozřejmě otázka, jak dlouhý bude. Podle Martina Laštovici je ve hře několik možných scénářů, ale nikdo zatím neřekl, který je alespoň pravděpodobný. „Celé věci samozřejmě nepomáhá ani situace na politické scéně, tedy že tu zrovna máme vládu bez důvěry, a období vánočních svátků a konce roku. Za této situace, kdy už vlastně zbývají jen dva měsíce do původně plánované 3. vlny EET, už nevidím moc šancí, že by zákonodárci mohli připomínky ústavních soudců do zákona zapracovat a schválit,“ myslí si Martin Laštovica, který zmiňuje asi jedinou možnou, i když vzhledem k časové tísni nepravděpodobnou legislativní cestu. „Máme tu ještě institut legislativní nouze, kdy lze za výjimečných okolností zákony v poslanecké sněmovně projednat zrychleně. Jednou z takto výjimečných okolností je riziko vzniku značné hospodářské škody státu. To si myslím, že současná situace splňuje, jelikož reálně hrozí žaloby na stát ze strany podnikatelů, ať už těch, kterých se EET nyní týká a budou se právem cítit znevýhodněni, nebo těch, kteří už se na EET připravili, ale teď z ní vypadli. Například implementace EET u eshopu může vyjít i na 60 tisíc korun. A ty eshopy, které už tuto implementaci provedly a zaplatily, by logicky mohly po státu požadovat náhradu. Internetových obchodů je u nás přitom kolem 34 tisíc,“ uzavírá Laštovica.

Témata:  EET (elektronická evidence tržeb)