Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zkrácení pracovního týdne? Hrozí skutečný kolaps

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odboráři žádají zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 700 korun a zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny.

„Snižovat délku pracovního týdne by mělo možná smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika právě nachází. My však čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí asi 300 tisíc pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou?“ ptá se Tomáš Surka, Managing Partner v personálně-poradenské společnosti Devire.

Jelikož je v Česku nenajdou, budou stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí. Podobný efekt může mít neustálé zvyšování minimální mzdy. Ta ještě v roce 2015 činila 9200 korun, dnes je na úrovni 12 200 Kč. Vedení odborů navrhuje růst na 13 700 Kč.

„Další razantní růst není na místě. Nejvíce by to odnesli lidé bez kvalifikace, kteří dnes práci bez problémů seženou, ale ekonomika neporoste věčně. Až bude hospodářství čelit zpomalení nebo propadu, odnesou to právě lidé s nízkou kvalifikací nebo bez ní,“ varuje Tomáš Surka. Pro firmy najednou budou kvůli vysoké minimální mzdě drazí, a práci proto nedostanou. Úroveň minimální mzdy však politici nesníží, v době hospodářské recese ji obvykle nechávají na stejné úrovni.

Odbory také pravidelně tlačí na příliš rychlý růst platů napříč obory. „Čím rychleji platy rostou, tím jasnější signál vysíláme k zahraničním investorům. Česko získává nálepku země, kde platy rostou rychleji než produktivita práce. A to není dobrá informace pro firmy, které hledají vhodná místa pro své investice,“ uzavírá Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire.

Témata:  práce lidé minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.