Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila daňový balíček pro rok 2019. Co se změní?

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vláda schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček).

Předloha je souborem novel daňových zákonů, zejména zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu. Spojením změn do jednoho zákona sleduje Ministerstvo financí cíl zvýšení přehlednosti daňové legislativy a zrychlení legislativního procesu.

K nejvýraznějším změnám dochází v oblasti zákona o daních z příjmů, kde je v souvislosti s transpozicí směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) navrhováno několik opatření proti daňovým únikům zejména velkých korporací. Jedná se například o omezení odečitatelnosti úroků od základu daně limitem 80 mil. Kč nebo 30 % EBITDA, zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí, zdanění ovládaných zahraničních společností nebo pravidla proti zneužívání nesouladů daňových systémů.

„Navrhovaná opatření jsou součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin. I když je boj s daňovými úniky takzvaných velkých ryb méně viditelný, protože neprobíhá prostřednictvím na pultě stojící elektronické pokladny, ale prostřednictvím mezinárodní výměny informací a náročných finančně účetních analýz, bylo by velkou chybou domnívat se, že neprobíhá a nemá úspěchy,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

„Například přemístění majetku bez změny vlastnictví do jiného státu, při kterém však tento majetek zůstává ve vlastnictví stejného subjektu, avšak příjmy z něho v budoucnu plynoucí budou v důsledku přemístění podléhat zdanění pouze v cílovém státě s preferenčním daňovým režimem, je relativně rozšířenou formou agresivní daňové optimalizace, která snižuje daňové příjmy veřejných rozpočtů. V současnosti v důsledku takového přemístění daňová povinnost nevznikala. Nově ji zavádíme, čímž toto jednání bude postrádat ekonomický smysl,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.

Nově se také zavádí povinnost pro korporace, které vyplácí do zahraničí větší podíly na zisku či další příjmy, které běžně podléhají srážkové dani, ale jsou od daně osvobozeny anebo nepodléhají zdanění, aby tuto výplatu oznámily správci daně. Cílem je získání a následné využití dalších relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací dle právních předpisů, kterými je Česká republika vázána. Dalším důvodem je poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý, a s tím související potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Témata:  daně,  vláda

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.