Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin v Česku od minulého týdne mírně zdražil, cena nafty stagnovala

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Benzin v Česku v uplynulém týdnu mírně zdražil, cena nafty stagnovala. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 31,51 koruny, před týdnem byl o tři haléře levnější. Průměrná cena nafty zůstala na 29,53 koruny za litr. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o 5,35 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 3,18 Kč na litru méně.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 31,15 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 29,08 koruny za litr.

Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 32,09 koruny. Nafta tam stojí v průměru 30,22 koruny za litr.

Benzin i nafta v Česku vytrvale zdražovaly zhruba od poloviny ledna. Ve druhé polovině března zdražování naturalu zpomalilo a průměrná cena nafty od té doby kolísá kolem 29,50 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 28. dubnu 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 31,51 29,53 Praha 32,09 30,22 Středočeský 31,75 29,93 Jihočeský 31,33 29,18 Plzeňský 31,66 29,51 Karlovarský 31,29 29,25 Ústecký 31,15 29,08 Liberecký 31,46 29,60 Královéhradecký 31,23 29,35 Pardubický 31,53 29,41 Vysočina 31,81 29,98 Jihomoravský 31,58 29,70 Olomoucký 31,68 29,72 Zlínský 31,45 29,19 Moravskoslezský 31,17 29,27

zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.