Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paliva v Česku od minulého týdne mírně zdražila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne mírně zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 27,79 koruny, před týdnem byl o dva haléře levnější. O jeden haléř zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 27,09 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 27,35 koruny. Nafta je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 26,60 koruny.

Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 28,60 koruny. Nafta se tam tankuje za 28,26 koruny za litr. V žádném jiném kraji se průměrná cena dieselu nad 28 korun nedostala.

Podle údajů společnosti CCS je benzin v současnosti o 4,35 koruny na litru levnější než před rokem. Za naftu tehdy motoristé platili o 4,62 koruny více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 2. prosinci 2020 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 27,79 27,09 Praha 28,60 28,26 Středočeský 28,24 27,67 Jihočeský 27,57 26,82 Plzeňský 27,50 26,87 Karlovarský 27,70 26,74 Ústecký 27,35 26,63 Liberecký 27,74 26,98 Královéhradecký 27,36 26,60 Pardubický 27,77 27,06 Vysočina 28,26 27,58 Jihomoravský 27,92 27,26 Olomoucký 28,06 27,35 Zlínský 27,37 26,65 Moravskoslezský 27,56 26,82

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.