Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paliva v Česku od minulého týdne o pár haléřů zlevnila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku nepatrně zlevnily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 27,93 Kč, před týdnem byl o haléř dražší. Nafta zlevnila o pět haléřů na průměrných 27,34 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Litr benzinu i nafty je nyní o víc než čtyři koruny levnější než před rokem. Podle analytiků se v nadcházejícím týdnu ceny pohonných hmot v Česku příliš měnit nebudou.

"V nejbližším týdnu předpokládáme stagnaci či mírný pokles cen pohonných hmot. Cena ropy Brent v posledních dnech stagnuje na úrovni 45 dolarů za barel, jelikož nabídka ropy na trhu je stále vysoká a poptávka roste pomaleji oproti předpokladům. Česká koruna vůči americkému dolaru posilovala do konce srpna, až s příchodem nového měsíce se tento trend zpomalil," uvedl dnes analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. V dolarech se pohonné hmoty obchodují na komoditní burze v Rotterdamu. Čím je koruna vůči americké měně silnější, tím levnější mohou být benzin a nafta u čerpacích stanic v ČR.

"V příštím týdnu lze v Česku očekávat stagnaci nebo mírný pokles cen pohonných hmot v rozsahu kolem pěti haléřů na litr. Tlak na pokles cen totiž získal nový impulz v podobě středečního citelného propadu cen ropy na měsíční minimum. Důvodem je propad poptávky po palivech v USA. Je to signál toho, že ekonomické zotavení v nejsilnější světové ekonomice bude pomalejší, než se čekalo, což rovněž znamená nižší než předpokládanou poptávku po ropných produktech," potvrdil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle výkonného ředitele společnosti Energy financial group Tomáše Voltra by negativní vliv na růst cen ropy mohla mít do budoucna také nižší poptávka způsobená opětovným nárůstem počtů nákaz koronaviru v Evropě i v Asii. "Nejistotu na trhu s ropou rovněž způsobují tropické bouře Marco a Laura v USA," dodal.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 27,48 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 26,90 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 28,61 Kč a nafta 28,31 Kč za litr.

Kovanda uvedl, že v mezinárodním srovnání je benzin aktuálně levnější než v Česku tradičně v Polsku, ale také ve Slovinsku, Bulharsku či Rumunsku. "V Maďarsku a Rakousku je srovnatelně drahý. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Polsko, Bulharsko či Rumunsko, ale také ve Slovinsku. V Rakousku a na Slovensku je její cena srovnatelná. V Maďarsku, Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR," dodal.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 2. září (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 27,93 27,34 Praha 28,61 28,31 Středočeský 28,30 27,78 Jihočeský 27,67 27,06 Plzeňský 27,95 27,24 Karlovarský 27,71 27,18 Ústecký 27,48 26,90 Liberecký 27,87 27,24 Královéhradecký 27,57 27,00 Pardubický 27,81 27,25 Vysočina 28,45 27,75 Jihomoravský 28,06 27,45 Olomoucký 28,21 27,47 Zlínský 27,64 27,05 Moravskoslezský 27,74 27,12

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.