Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 33,92 koruny, před týdnem byl o desetník levnější. Nafta je dražší o 12 haléřů na litru, za litr teď řidiči dají průměrně 31,79 koruny. Podobně drahá byla paliva na konci července, kdy byl benzin nejdražší za posledních zhruba šest a půl let a nafta za rok a půl. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 33,62 koruny. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, litr tam prodávají průměrně za 31,42 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 34,43 koruny. Nafta se tam tankuje za 32,34 koruny za litr.

Pohonné hmoty v Česku vytrvale zdražovaly zhruba od začátku roku. V červenci se průměrná cena benzinu vyšplhala na 33,93 koruny za litr a nafta stála 31,84 Kč za litr. V srpnu ceny mírně klesly, ale od začátku září opět pomalu rostou. Podle údajů společnosti CCS je nyní benzin o 6,14 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 4,71 Kč na litru méně.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 22. září 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 33,92 31,79 Praha 34,43 32,34 Středočeský 34,27 32,22 Jihočeský 33,71 31,49 Plzeňský 34,05 31,96 Karlovarský 33,69 31,53 Ústecký 33,62 31,43 Liberecký 33,90 31,76 Královéhradecký 33,76 31,67 Pardubický 33,86 31,69 Vysočina 34,12 32,21 Jihomoravský 33,95 31,79 Olomoucký 34,03 31,89 Zlínský 33,67 31,42 Moravskoslezský 33,78 31,59

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.