Česká národní banka dnes vydala pamětní zlatou minci o nominální hodnotě 5000 korun s motivem hradu Buchlov ze 13. století. Jde o desátou a poslední zlatou minci z cyklu pamětních mincí Hrady České republiky. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Česká národní banka. Vydáno je 3200 mincí v běžném a 8000 ve špičkovém provedení. Autorem mince je sochař a medailér Josef Oplištil.
Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta.
Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok schodek státního rozpočtu 320 miliard korun. Návrh nepočítá se zrušením superhrubé mzdy.
KOMENTÁŘ Jiřího Kryla, úvěrového analytika společnosti Broker Trust: Zmatek. Tak lze popsat situaci ohledně daňových odpočtů úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Záměrem zákonodárců bylo, aby roční limit na odpočet úroků byl pro úvěry podepsané po Novém roce 150 tisíc korun, namísto současných 300 tisíc korun. Ustanovení novely jsou ale tak nejasná, že nad výkladem zákona kroutí hlavou i specializované daňové kanceláře. Jak to s odpočty bude, nyní nedokáže pravděpodobně nikdo jasně říct.
Podnikatelé z programů COVID II, III, Praha a plus k 18. září podle aktuálních dat České národní banky (ČNB) získali 23,3 miliardy korun. Banky ke stejnému datu schválily žádosti za zhruba 29,3 miliardy korun. Oproti předchozímu týdnu schválené žádosti i čerpání vzrostly přibližně o 1,1 miliardy korun.
Rozšířená podoba ošetřovného, která vznikla kvůli koronaviru, fungovala pouze do konce června. Od července opět platí původní ošetřovné a rodiče tak mohou zůstat doma s dětmi maximálně devět dnů. Spolu s druhou vlnou koronaviru se ale rodiče mohou doma ocitnout i na výrazně delší dobu. Jak je to tedy nyní s ošetřovným a na jakou náhradu mzdy máte nárok?
Vedle pandemie covid 19 zasáhla 80 procent Čechů v posledních pěti letech aspoň jedna další neočekávaná situace. Vyplývá to z průzkumu společnosti Provident Financial, podle kterého ale české domácnosti nemají dostatečnou finanční rezervu na jejich řešení. Mezi tyto události patří například nemoc, úraz, ztráta zaměstnání, smrt blízkého, nenadále výdaje spojené s bydlením či rozvod.
„Investorům se nelíbí, že Elon Musk představil pouze vize, které zatím nemají hmatatelnou podobu. Předpokládali, že Tesla přijde s přelomovou baterií o vysoké životnosti, která by mohla snížit náklady na provoz elektromobilů. Nic takového se však nestalo,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Koaliční strany jsou blízko dohodě na podobě kurzarbeitu, vláda by ale na přípravu zákona s kurzarbeitovými pravidly měla mít asi víc času. Novinářům to po dnešním jednání vládních politiků s komunisty řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nevyloučila to, že by se ještě mohl prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se kurzarbeit měl naopak schválit co nejdříve. Předseda KSČM Vojtěch Filip ČTK řekl, že na výsledné podobě se mají koaliční partneři dohodnout ve středu.
Česko i pro letošní rok splnilo podmínky pro čerpání evropských dotací, v současném programovém období 2014 až 2020 tak zatím nemuselo nic vracet. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za čerpání odpovídá. V minulém programovém období musela ČR vrátit 26,4 miliardy korun.
Devizové rezervy České národní banky ke konci srpna meziměsíčně klesly o 56 milionů eur na 133,22 miliardy eur. Meziročně byly vyšší o 2,1 miliardy eur. V korunách a v dolarech rezervy stouply meziměsíčně i meziročně. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila ČNB.
Nejbohatším Američanem podle žebříčku časopisu Forbes zůstal třetím rokem za sebou šéf internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Výrazně si ale pohoršil americký prezident Donald Trump, a to kvůli koronavirové pandemii, která těžce zasáhla jeho kancelářské budovy, hotely a rezorty, uvedl Forbes.
Finanční správa eviduje do dneška 6221 žádostí o příspěvek, takzvaný kompenzační bonus, zaměstnancům pracujícím na dohodu, kteří byli postižení dopady pandemie koronaviru. Vyřídila 6141 žádostí a vyplatila zhruba 84,6 milionu korun.
Jarní měsíce prověřily mimo jiné stupeň digitalizace českých bank. Volný pohyb Čechů byl omezen a jejich pozornost se tak obrátila k internetu, kdy podíl internetových transakcí na celkovém počtu karetních transakcí (bez ATM) v dubnu vzrostl na 16 %. Přesun na internet doprovázel i zvýšený zájem o internetové bankovnictví a další digitální služby bank. Naopak celkový počet karetních transakcí se vzhledem k uzavření obchodů v dubnu propadl o více než 7 mil. plateb. Vyplývá z průzkumu České bankovní asociace (ČBA) mezi členskými bankami. Z něj je také patrné, že co do platebního styku se již život Čechů vrátil do „normálu“.
Reálný pokles mezd ve druhém čtvrtletí způsobila opatřeními proti šířeni koronaviru, kdy řada zaměstnanců pobírala nižší mzdu, zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zatímco za loňský rok mzdy vzrostly o 6,5 procenta, letos očekávají jejich růst zhruba poloviční. Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34.271 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.
Podnikatelé z programu COVID nájemné zatím získali 762,6 milionu korun. Schváleno bylo 5652 žádostí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), pod který program spadá, k dnešku eviduje 12.784 žádostí za zhruba 1,8 miliardy korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. O dotaci na komerční nájem mohou podnikatelé zasažení v souvislosti s vládními opatřeními proti koronaviru žádat do 30. září.
Pro některé z nejbohatších lidí světa byl tento týden jedním z nejvýnosnějších. Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa se za týden zvýšila o 209 miliard USD (4,6 bilionu Kč), upozornila agentura Bloomberg.
Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů.
Během koronavirové krize klesly příjmy naprosté většině firem napříč obory. V průzkumu mezi členy iniciativy Firmy sobě to uvedlo 96 procent ze stovky respondentů. Více než polovině (53 procent) tržby klesly o více než 70 procent. Dosud nedostatek peněz trápí 86 procent firem zapojených do průzkumu. Na 11 procent z nich uvedlo, že nastalou situaci nepřežije.
Účet dlouhodobých investic by měl být novým produktem na finančním trhu, který bude alternativou ke státem daňově podporovaným finančním produktům spoření na stáří, jimiž jsou penzijní fondy a životní pojištění. Obdobně jako tyto produkty má sloužit k vytváření úspor na stáří. Vznik účtu vychází z návrhu zákona, kterým ministerstvo financí mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu. Dnes ho schválila vláda.
V těchto dnech stále ještě přicházejí lidem odložená vyúčtování spotřebované elektřiny a plynu. Někteří z nich tak zvažují změnu dodavatele. Pokud narazí na energošmejda, mohou místo očekávané úspory obdržet fakturu na tučnou smluvní pokutu. Sice se připravuje novela energetického zákona, která posílí práva spotřebitelů, pro mnohé bude i tak časově a finančně náročné domáhat se svých práv. Efektivním řešením je přijetí zákona o hromadném řízení.
Městský soud v Praze vyhověl žalobě Kristýny Bašné, která žádá po Kanceláři prezidenta republiky (KPR) zveřejnění informací o platech jejích vedoucích představitelů. Kancelář má údaje za roky 2016 a 2017 poskytnout do 30 dní od právní moci rozsudku.
Zájemci mohou ode dneška do 18. září podávat žádosti o státní dotaci za zrušené akce z programu COVID Kultura. Je v něm vyčleněno 900 milionů Kč, připomněla dnes v tiskové zprávě ministerstva průmyslu a obchodu a kultury. Příjemci dotace mají být podnikatelé v kulturním a kreativním průmyslu.
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
