Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.

Berlín uvádí, že je připraven diskutovat o nových modelech partnerství s Kanadou, samotný pojem „přidružený člen“ by se však podle něj měl znovu zvážit. To je poměrně silný signál, protože takový institut dnes v evropských smlouvách vůbec neexistuje. Podle listu Financial Times navíc němečtí představitelé nebyli iniciativou šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové příliš nadšeni.

Za německou zdrženlivostí může být vedle právních důvodů také velmi praktický ekonomický kalkul. Spojené státy jsou pro německý průmysl mimořádně důležitým trhem a obzvlášť citlivý je automobilový sektor. Německé automobilky přitom už nyní čelí tlaku čínské konkurence, slabší evropské poptávce a vysokým nákladům. Dalšímu obchodnímu konfliktu s Washingtonem by se tedy Berlín chtěl vyhnout.

Tato obava není hypotetická. I některé další evropské vlády jsou k hlubšímu svazku s Kanadou zdrženlivé právě proto, že nechtějí vyprovokovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten navíc nyní Bruselu otevřeně pohrozil dalšími obchodními opatřeními, včetně nových cel, ba zastavení obchodu s celou řadou věcí, pokud by sbližování Kanady s EU vnímal jako krok namířený proti Spojeným státům.

Pro Německo by případná americká cla představovala větší problém než pro většinu členských států EU. Jeho ekonomika je výrazně exportně orientovaná a automobilky BMW, Mercedes-Benz či Volkswagen mají na americkém trhu rozsáhlé obchodní i výrobní zájmy. Přestože část produkce vzniká přímo v USA, vyšší cla by narušila přeshraniční dodavatelské řetězce a dopadla i na evropské subdodavatele, včetně českých.

Není proto vyloučeno, že právě Berlín bude patřit mezi země, které budou chtít původní návrh zásadně změkčit. Nemusí přitom dojít k otevřenému vetu. Pravděpodobnější je tlak na to, aby se místo politicky výbušného označení „přidružené členství“ uzavřela série užších sektorových dohod s Kanadou.

To by umožnilo dosáhnout velké části ekonomických a strategických cílů, aniž by EU vytvářela nový status, který může být ve Washingtonu interpretován jako budování hospodářského bloku proti USA.

Připomeňme, že Německo bylo zdrženlivé už k ratifikaci obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou. Zatímco třeba Česko ji ratifikovalo už v listopadu 2017, Berlín otálel až do srpna 2023. Na druhou stranu například Francie či Itálie CETA dodnes neratifikovaly vůbec.

Témata:  Německo,  Kanada,  EU,  Donald Trump

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.