Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakousko se topí v dluzích. Sociální bydlení ve Vídni se ukazuje jako drahý luxus

EUR
EUR
Foto: INCORP images

Rakousko se topí v dluzích. Rozpočtový deficit země bude letos atakovat pětiprocentní hranici. Bude tak blízko úrovně, jíž Česko dosáhlo v kritickém covidovém roce 2020. Stěžejním zdrojem nečekaně vysokého deficitu je zlé hospodaření metropole Vídně.

Klíčovým zdrojem deficitu města Vídně je zase nákladné sociální bydlení, v Česku v poslední době zhusta skloňované coby možná inspirace.

Sociální bydlení ve Vídni je ovšem ve skutečnosti drahé a neudržitelné. Ačkoli základní nájemné se jeví nízké, skutečné náklady jsou vysoké, a to hned z několika důvodů. Prvním je 10% daň z nájmu, dalším pak poměrně vysoké poplatky za energie, opravy a údržbu (např. topení, které v sousedním Německu často hradí pronajímatel). Rovněž vstupní poplatky při nastěhování družstevního bytu jsou citelné.

Noví nájemci platí o 17 % vyšší nájemné na m² než dlouhodobí, kteří často dědí byty za symbolické částky. Systém je přitom financován 1% daní z mezd všech pracujících. Celkem 0,25 % HDP Rakouska jde na sociální bydlení, což představuje 3. nejvyšší údaj v OECD.

Celý systém rakouského, hlavně tedy vídeňského sociálního bydlení je ovšem znatelně deficitní, a to přesto, že, například, třetina obecních bytů postrádá centrální topení nebo vlastní koupelnu.

Témata:  Rakousko Vídeň EUR

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.