Svět zachvátila obava z velké inflace. Může zvýšit sháňku po protiinflační variantě Dluhopisů republiky

Výnosy desetiletých českých dluhopisů pak překročily psychologickou úroveň rovných pěti procent, vůbec poprvé od letošního 9. března, kdy přechodně během toho dne prudce vzrostly v důsledku počátečních dopadů úderu USA a Izraele na Írán a jeho odvety. Před letošním 9. březnem ale desetileté dluhopisy naposledy překonaly úroveň pěti procent začátkem října 2023.

Pětileté obligace také dnes dosáhly výnosu, který znatelně přesahuje průměrný výnos pětiletého Dluhopisu republiky v jeho fixní variantě, jenž činí 4,5 procenta. Vláda parametry Dluhopisů republiky zveřejnila minulý týden, kdy také zahájila jejich upisovací období, jež potrvá až do sklonku letošního června. 

Vzhledem k tomu, že důvodem dnešního globálního vzestupu výnosů dluhopisů jsou obavy z výraznější inflace, takový vývoj může oslabit poptávku po Dluhopisech republiky ve fixní variantě a současně zvýšit sháňku po jejich protiinflační podobě.

Celosvětový vzestup výnosů dluhopisů, který znamená růst náklady obsluhy dluhu pro jednotlivé vlády, táhnou dluhopisy vlády japonské. Výnos desetiletého dluhopisu japonské vlády se dnes vyhoupl nejvýše od roku 1996. V Japonsku totiž dnes nedopadla dobře aukce tamních pětiletých vládních obligací. Poptávka po nich byla slabší, než by odpovídalo dvanáctiměsíčnímu průměru. Růst cen ropy na světových trzích, který je důsledkem nadále uzavřeného Hormuzského průlivu, nutí investory přehodnocovat inflační riziko, takže žádají vyšší výnos, tedy úrok, za svoji půjčku vládě. Vyhlížený vyšší úrok na budoucích dluhopisech oslabuje poptávku, které jsou k mání nyní, což se zřetelně projevilo při zmíněné dnešní aukci v Japonsku, jejíž mdlý výsledek umocnil globální výprodej vládních dluhopisů, včetně těch českých.

Čtěte také

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

Ekonomika V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.

Cena ropy Brent dnes stoupla až do blízkosti 112 dolarů za barel, a to kvůli nadále jen velmi křehkému příměří mezi USA a Íránem a pokračujícím zásadním rozporům mezi oběma zeměmi. Přetrvávající uzavření Hormuzského průlivu nejen udržuje vysoké ceny ropy, ale také zhoršuje vyhlídky růstu světového hospodářství i jednotlivých ekonomik řady zemí. Investoři tak v rostoucí míře kalkulují s tím, že kvůli souvisejícímu relativně slabšímu daňovému inkasu budou muset četné vlády sáhnout hlouběji do dluhu, tedy vydat více dluhopisů, což dále tlačí jejich cenu níže, zatímco zvedá požadovaný výnos.  

Témata:  inflace,  dluhopisy