Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Toto nové clo se ale neustavuje „na zelené louce“. Nahrazuje dočasnou desetiprocentní americkou dovozní přirážku, kterou Trumpova administrativa zavedla letos v únoru na dobu 150 dnů a jejíž platnost nyní končí. Pro většinu evropského zboží se tedy celní zatížení proti dosavadnímu stavu výrazněji nezvýší. Nový režim spíše desetiprocentní bariéru, která měla být dočasná, mění v dlouhodobější součást americké obchodní politiky – „betonuje“ již existující dočasný stav.

Právě toto „zabetonování“ je pro české podniky závažnější než bezprostřední změna sazby. Český výrobce může být určitou dobu schopen nést část cla na úkor vlastní marže. Jestliže však musí počítat s desetiprocentním znevýhodněním trvale, začne přehodnocovat investice, výrobní kapacity i svou přítomnost na americkém trhu. Velké podniky mohou část výroby přesunout přímo do Spojených států, zatímco menší firmy, které si americký závod dovolit nemohou, mohou z tamního trhu postupně ustupovat.

Clo formálně odvádí americký dovozce. Ekonomický účet si ale mezi sebe rozdělí americký zákazník a evropský dodavatel. Americký odběratel se bude snažit přenést část nákladů zpět na českou firmu požadavkem na nižší cenu. Český vývozce tak buď ztratí část marže, nebo jeho výrobek v USA zdraží a stane se méně konkurenceschopným. Dotčeni budou tuzemští výrobci strojů, elektrotechniky, průmyslových zařízení, přesných přístrojů, skla, chemických výrobků a dalšího zboží s vyšší přidanou hodnotou.

Přímý český vývoz do Spojených států přitom zachycuje pouze část skutečného rizika. Česká ekonomika je hluboce zapojena do německých a dalších evropských dodavatelských řetězců. Český podnik může dodat komponent německému výrobci stroje nebo automobilu, který následně hotový výrobek prodá v USA. Ve statistice se česká produkce objeví jako vývoz do Německa, ekonomicky je však závislá na americké poptávce. Útlum německého exportu proto může český průmysl zasáhnout silněji než samotné přímé clo na české zboží.

Automobilový průmysl má zvláštní režim, protože automobily, jejich díly, ocel, hliník či měď podléhají jiným americkým bezpečnostním clům. Nové opatření tak není u těchto výrobků jednoduše dalším clem navrch. České automobilky a jejich dodavatelé ale zůstávají zasaženi již existujícími bariérami a případným poklesem výroby evropských automobilek pro americký trh. Podle amerických pravidel mají být některé produkty, na něž se už vztahují jiná sektorová cla, z nového opatření vyňaty.

Izolovaný dodatečný dopad nynější změny na výkon české ekonomiky bude omezený. Během následujících dvanácti měsíců může představovat řádově několik setin procenta hrubého domácího produktu, tedy několik miliard korun. Podstatně větší je však dlouhodobá škoda plynoucí z celkového posunu americké obchodní politiky k trvalému protekcionismu. Proti hypotetickému světu nízkých cel může být výkon české ekonomiky postupně nižší o jednu až několik desetin procenta, zejména pokud se přidá další útlum Německa, rozšíření amerických cel nebo evropská odveta.

Pro českou inflaci by opatření nemělo představovat zásadní riziko. Cla budou působit především proti růstu, protože oslabí zahraniční poptávku a evropský průmysl. Určité proinflační riziko by přinesla slabší koruna nebo případná evropská odvetná cla, proti tomu by však působily nižší ceny průmyslových vstupů a slabší ekonomická aktivita. Pro Českou národní banku je proto nynější americký krok spíše dezinflačním než inflačním faktorem.

Zdůvodnění opatření bojem proti nucené práci navíc působí v případě Evropské unie značně účelově. Unie zákaz nucené práce zavádí a její pracovní standardy patří celosvětově k nejpřísnějším. Jde tedy především o nalezení nového právního základu, který umožní Trumpově administrativě pokračovat v plošném celním zatížení poté, co předchozí tarifní mechanismy narazily u amerických soudů.

Českou ekonomiku nová cla sama o sobě neochromí. Dále však oslabují model, na němž Česko vyrostlo – tedy volný světový obchod, otevřené trhy a zapojení do přeshraničních průmyslových řetězců. Největší hrozbou není jednorázové zvýšení ceny konkrétního českého výrobku v USA, ale postupná proměna desetiprocentního cla v nový normál světového obchodu.

Témata:  clo,  USA