Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zlato, stříbro i bitcoin padají: Trumpův vybraný šéf Fedu slibuje zázraky na počkání

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.

Warsh ve zkratce věří, že příčinou inflace a trvalého znehodnocování konvenčních měn typu dolaru jsou: 

1) přebujelé vládní výdaje 

2) přebujelé „tištění peněz“ v režii centrální banky, která ony vládní výdaje zhusta nepřímo financuje (např. prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů na sekundárním trhu za nově vytvářené peníze) a která zároveň v té souvislosti nemístně nafukuje svoji rozvahu 

3) tlumení a popírání blahodárného vlivu takzvané dobré deflace, dané technologickým pokrokem 

S ranými investory do bitcoinu se tedy vlastně stoprocentně shoduje. 

Vnitřní, objektivní hodnota bitcoinu totiž není nulová, jak míní třeba Evropská centrální banka. Je kladná, pokud a dokud jsou konvenční měny, resp. jejich kupní síla, znásilňovány vládami a centrálními bankami. 

Warsh chce s tímto znásilňováním skoncovat. Chce razantně zkrotit přebujelé vládní výdaje, a nakonec i vlastní dluh tím, že omezí „tištění peněz“ a postupně zásadně redukuje rozvahu centrální banky USA. A tím, že celou ekonomikou a skrze firmy typu Palantir i americkou veřejnou správou pronikne umělá inteligence, stěžejní to zdroj zmíněné dobré deflace. 

Pokud by se toto vše Warshovi podařilo, dolar ozdraví natolik, že nebude příliš třeba únikových alternativ. Poptávka po zlatě, stříbru či bitcoin opadne trvale. Protože tyto alternativy fungují tehdy, když „nefunguje“ dolar. 

Kdo se nyní překotně zbavuje zlata, stříbra či bitcoinu z jiného než spekulativního důvodu, jakým je třeba vybírání krátkodobých zisků, vlastně věří, že Warsh své věru revoluční cíle naplní. 

Pokud by se jeho cíle naplnily, pokud by skončilo znásilňování dolaru, americká centrální banka skutečně bude moci jít se svými úrokovými sazbami níže. Protože zásadní proinflační tlaky, jako jsou masivní vládní výdaje nebo mohutně nafouklá rozvaha centrální banky, oslabující a znehodnocující dolar, prostě zmizí. A navíc inflaci stlačí i růst produktivity daný rozmachem dezinflační, ba deflační technologie umělé inteligence. 

Donald Trump si zjevně z celého odnesl hlavně jen to jedno. Že Warsh díky umělé inteligenci sníží úrokové sazby. A to rychle. Warsh se tak vlastně zavázal k „revoluční přeměně měnového systému USA na počkání“. 

Kdo věří v zázraky, je bláhový. Kdo v zázraky na počkání, ještě bláhovější.

Témata:  Fed (Americká centrální banka),  Donald Trump,  zlato,  stříbro,  Bitcoin

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.