Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna času: Jaké má dopady na zdraví lidí?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Dvakrát ročně procházíme změnou času, kdy si přenastavujeme hodiny a přizpůsobujeme se novému rytmu dne. Tento přechod, ať už na letní či zimní čas, však není bez následků. Výzkumy naznačují, že tato změna může mít významné dopady na naše zdraví, a to nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. 

1. Poruchy spánku a biorytmu
Lidské tělo je velmi citlivé na pravidelné cykly spánku a bdění, které jsou řízeny vnitřními biologickými hodinami, tzv. cirkadiánními rytmy. Když dojde ke změně času, byť jen o jednu hodinu, tělo může reagovat podobně jako na pásmovou nemoc, která trápí cestující po přeletu několika časových pásem. Přizpůsobení se nové časové zóně může trvat několik dní, což vede k narušenému spánku, únavě a poklesu energie během dne.

Studie publikovaná v časopise Current Biology zjistila, že u některých lidí může být adaptace na letní čas ještě složitější. Zejména ti, kteří mají tzv. „soví“ chronotyp, tedy přirozeně usínají později, mohou mít větší potíže s přechodem na dřívější čas.

2. Zvýšené riziko srdečních problémů
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění se změnou času je zvýšený počet srdečních onemocnění a infarktů. Výzkum provedený na University of Michigan ukázal, že v pondělí po přechodu na letní čas se zvyšuje počet infarktů o 24 %. Důvodem je kombinace narušeného spánku a zvýšení stresu, která změna času může způsobit .

Další studie provedená v Německu zaznamenala, že narušení cirkadiánních rytmů a zkrácení spánku zvyšuje hladinu kortizolu, což může přispívat k většímu riziku srdečních problémů, zejména u jedinců s predispozicí k těmto onemocněním.

3. Psychické zdraví a nálada
Změna času může mít také vliv na psychické zdraví, zejména u lidí náchylných k úzkostem nebo depresím. Kratší dny spojené se zimním časem vedou k menšímu množství slunečního světla, což může u některých lidí přispět k sezónní afektivní poruše (SAD). Tento stav, který je běžný v zimních měsících, se vyznačuje depresí, nedostatkem energie a zvýšenou potřebou spánku.

Naopak přechod na letní čas může způsobit krátkodobé změny nálady kvůli narušení spánkového režimu. Lidé mohou být podráždění a nervózní.

Jak minimalizovat dopady změny času?
I když změna času přináší určité obtíže, existují způsoby, jak negativní dopady minimalizovat.

Zde je několik tipů:

  • Připravte se postupně: Zkuste několik dní před změnou času posouvat svůj denní režim, včetně spánku, jídla a dalších aktivit, o 10-15 minut, abyste si lépe zvykli.
  • Dbejte na dostatek spánku: Zvláště v období změny času je důležité dodržovat pravidelný spánkový režim a dostatečně dlouho.
  • Zvyšte expozici dennímu světlu: Sluneční světlo je klíčové pro regulaci našich cirkadiánních rytmů, proto se snažte co nejvíce času trávit venku, zejména v ranních hodinách.

Změna času může na lidské zdraví působit nepříznivě, ať už se jedná o poruchu spánku, nebezpečných srdečních problémů nebo negativní vliv na psychiku. Přestože je přizpůsobení se nové časové zóně individuální, je důležité věnovat pozornost svému tělu a přijímat opatření, která zmírní negativní dopady tohoto přechodu.

Témata:  Změna času lidé zdraví

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Onemocnění na dovolené může změnit čerpání volna i výplatu

Střevní potíže, horečka, úraz nebo respirační infekce mohou závěr dovolené výrazně zkomplikovat. Z pracovního hlediska je přitom důležité, zda zaměstnanec onemocněl ještě během čerpání dovolené, nebo až po návratu domů. Rozhodující není pouze okamžik, kdy se objevily první příznaky, ale především datum, od kterého jej lékař uzná dočasně práce neschopným.