Prezident Miloš Zeman dopakovaně tvrdí, že by referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie uvítal. Byť by sám hlasoval proti, spousta občanů s členstvím nesouhlasí a byla by pro. Jak by ale Česká republika vypadala, kdyby Unii opravdu opustila? Mnohem hůř, než nyní.
Jestliže někdo tvrdí, že o české volby není ve světě zájem, pak se nejspíš mýlí. Evropští lídři pozorně sledují, jak se situace příští týden vyvine. V zahraničí si nejvíce všímají kontroverzní postavy možného premiéra Andreje Babiše, ale i vzestup anti-migračních nálad a volání po vystoupení země z EU.
Spolu s blížícími se parlamentními volbami sílí hlasy té části občanů, která je s členstvím v Evropské unii nespokojená. Některým sice přílišné regulace ze strany EU vadí, po vzoru Velké Británie se ale vydat nechtějí. A jiní jsou s členstvím Česka v rámci evropské osmadvacítky spokojeni. Jedno je ale jisté, pokud by došlo k czexitu a Česká republika z EU vystoupila, přišla by řádově o desítky miliard korun.
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
