České domácnosti tvrdí, že změna daně z přidané hodnoty (DPH) ovlivní jejich spotřebu, třetina si navíc myslí, že se cena potravin zvýší více, než jen o vyšší DPH. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Factum Invenio, zveřejněných ve středu.
Dražší potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu, to vše přinese novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou na své mimořádné schůzi v příštím týdnu projedná Poslanecká sněmovna v druhém čtení. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy.
Nový rok nejspíš přinese další zatížení rodinných rozpočtů, mimo růst nájemného a elektřiny české domácnosti pocítí i změnu daně z přidané hodnoty (DPH). Agentuře Mediafax to ve středu sdělili oslovení analytici.
Nečasova vláda ve středu odmítla plán ministra financí na sjednocení DPH už v příštím roce na 19 procentech, potvrdil zdroj agentury Mediafax. Schválené výdajové rámce státního rozpočtu počítají s tím, že jeho deficit bude 105 miliard korun a DPH bude jednotně na 17,5 procentu od roku 2013.
Vláda se obloukem vrací zpět ve svých plánech na úpravu daně z přidané hodnoty na 19 procent, upravila však položky, které by měly dostat výjimku. Novou variantu potvrdil v rozhovoru v sobotním vydání deníku MF DNES premiér Petr Nečas.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
