Více než polovina Čechů se obává, že je stát ve stáří nezajistí. Dle odborníků je proto ideální začít si spořit na důchod co nejdříve. Se stoupajícím věkem totiž roste i spořená částka potřebná k následnému udržení životních standardů. Odkládání částky na běžný spořící účet však není nejlepším řešením.
I když zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost každoročně každému svému zaměstnanci vyhotovit evidenční list důchodového pojištění a předložit ho k evidenci České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), ne vždy svou povinnost z různých důvodů splní. Pokud máte uschovány stejnopisy evidenčních listů, můžete jimi prokázat dobu svého zaměstnání i výdělky, a to i v případě, že zaměstnavatel originál evidenčního listu neodeslal ČSSZ nebo za vás jako za zaměstnance neodvedl pojistné.
Rok 2017 je rokem volebním. Na podzim proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých se o přízeň voličů bude ucházet několik desítek politických subjektů. Toho se rozhodl využít think-tank IDEA, který shrnul základní fakta o příjmové situaci českých důchodců. A výsledky pro seniory nejsou ani zdaleka příznivé.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.
„Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí a stále mezi nimi přetrvává řada nejasností, mylných představ a informací zažitých z minulosti. Mnohé skutečnosti související s důchodem nebo jeho výpočtem jsou poměrně komplikované, proto ČSSZ některé z nich vysvětlí.
„Mohu si při pobírání důchodu přivydělat? A jakou práci mohu, nebo naopak nemohu vykonávat?“ To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Určitá omezení platí pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně pracovat.
Podání žádosti o starobní důchod bývá zpravidla jednorázovou záležitostí. Jak žádat o důchod bod po bodu shrnuje stručný návod s 20 praktickými radami, co udělat a nač nezapomenout. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průměru ročně obdrží 81 tisíc žádostí o starobní důchod a 33 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.
Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. V roce 2017 na něj vznikne nárok lidem, kteří v příštím roce dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 33 let. Žádost o důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. S žadatelem o důchod ji sepíší odborníci na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště.
Rozpočet, který na příští rok sestavilo ještě za šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministerstvo financí, počítá s růstem důchodů, platů, ale i sociálních nebo nemocenských dávek. V případě penzí ale už nyní začíná být jasno, o kolik by mohly v příštím roce stoupnout, otázkou ale zůstává,o kolik si senioři reálně přilepší.
Důchody budou od příštího roku v průměru o 500 korun vyšší a do penze budou lidé odcházet v 65 letech. Senát schválil návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Důchodový věk se bude pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
Lidé, kteří do České republiky utekli v 90. letech minulého století kvůli válce v Jugoslávii, se dostávají do důchodového věku. Se získáním penze ale mohou mít problém.
Legislativa zastropovala důchodový věk na 65 let. Přesto budou dnešní třicátníci a čtyřicátníci odcházet v 65 letech velmi pravděpodobně pouze do předčasného důchodu. A nebo budou čerpat předdůchod. Proč?
ČSSD nově navrhuje zvýšení starobních důchodů od roku 2018 v průměru alespoň o 500 korun tak, aby částka odrážela růst cen a vývoj mezd. Podle opozice ale nemá cenu lidem lhát, že důchody budou, protože si spořili do průběžného systému. Aktuálně nastavený systém je totiž dlouhodobě neudržitelný, protože dávno nestačí platit všechny důchody.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v roce 2015 zhruba 29,5 tisíce nově přiznaných předčasných starobních důchodů. Nejčastějšími důvody pro dřívější odchod do penze jsou ztráta zaměstnání a nemožnost sehnat nové.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu.
Více než polovina Čechů se obává, že je stát ve stáří nezajistí. Vyplývá to z průzkumu provedeného agenturou MMS. Dle odborníků je proto ideální začít si spořit na důchod co nejdříve. Se stoupajícím věkem totiž roste i spořená částka potřebná k následnému udržení životních standardů. Odkládání částky na běžný spořicí účet však není nejlepším řešením.
Statisticky se ženy dožívají vyššího věku než muži. Na penzi si však šetří poměrně nízké částky. Mezi ženami, které mají sjednané spoření na penzi, si velká část z nich (63,6 %) odkládá jen do 500 korun měsíčně. Částky od 500 do 1 000 korun si pak šetří čtvrtina oslovených žen. Do penze by však chtěly ženy odcházet ještě před dovršením 60 let a ideálně by si většina z nich představovala důchod ve výši mezi 15 a 20 tisíci korunami měsíčně.
Maximální hranici pro odchod do důchodu byla stanovena na 65 let, změna se ale neprojeví dřív než po roce 2030 a týkat se bude lidí narozených po roce 1965. Jak jsou na tom ale lidé, kteří se chystají do penze už letos?
Průměrná výše české penze se pohybuje kolem 12 tisíc korun. Ve Francii jsou na tom o něco lépe a tamní penze jsou skoro dvojnásobné. Přesto je to stále nic oproti penězům, které bude měsíčně brát dosluhující prezident Francois Hollande.
Žije do devadesáti let, měsíčně má 17 812 korun, věnuje se koníčkům, rodině a cestování. To jsou ideální představy Čechů o svém důchodu. I když víme, že stát na důchody podle našeho přání nebude mít dostatek prostředků, sami pro finanční zajištění ve stáří příliš neděláme. Podle Čechů chybí státu kromě sociálního systému i dostatečná infrastruktura, která by rostoucí počet seniorů zvládla. S prodlužující se délkou života se obáváme zejména fyzické závislosti na jiných lidech a vlastních finančních potíží.
Češi dobře vědí, že by si měli spořit na důchod. Šetří si ale dost? A mají reálné představy o tom, z jakého příjmu od státu musí v současnosti čeští senioři vyžít? Finanční barometr společnosti Partners ukázal, že většina Čechů se na stáří připravuje nedostatečně, protože si šetří přinejlepším 5 procent svého příjmu.
Zájemcům o informativní výpočet budoucího starobního důchodu stačí jen pár kliknutí a dozví se jeho orientační výši.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
