Letošní, potažmo příští rok je pro seniory jedním z nejlepších v poslední dekádě. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová prosadila zvýšení důchodů průměrně o 308 korun, v rámci mezinárodní konference navíc předá ocenění těm seniorům, kteří se ve svém volném čase věnují obecně prospěšným činnostem.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová považuje vládní shodu na zvýšení důchodů průměrně o 308 korun za rozumný kompromis. Dlouhodobě podfinancované sociální služby dostanou ze státního rozpočtu navíc 700 milionů korun, zejména na platy zaměstnanců. Dalších 200 milionů korun půjde na posílení sociální práce na obcích.
Téma týkající se důchodů je opět na stole. Nejen, že se debatuje o výši penzí pro příští rok, ale není tomu ani tak dávno, co vláda debatovala o věku odchodu do důchodu. Nyní vám sociální demokracie dokonce řekne, jaký důchod byste brali, kdybyste šli do penze dnes.
Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.
O snižování důchodů nikdo hovořit nechce, jak vysoké ale ve skutečnosti budou? Touto otázkou se zabývala místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková v souvislosti se zastropováním věku odchodu do penze.
Vláda se po debatách o zastropování důchodového věku shodla na 65 letech. Komentátor Ivan Hoffman ale varuje, že vláda nejen že neví, kdy budou v budoucnu občané odcházet do důchodu, neví ale ani, jaký důchod budou brát.
Vláda stanovila strop odchodu do důchodu na 65 let. Přijala tak návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
Politici aktivně debatují o věkové hranici pro odchod do penze. Má být 65 nebo 67 let, jak navrhuje ČSSD, nebo nemá být vůbec, jak tvrdí hnutí ANO? Podle místopředsedkyně TOP 09 Jitky Chalánkové není problém jen ve věku odchodu do důchodu, ale i ve financích.
V Evropské unii je 13 zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V 11 zemích mají tuto hranici ještě nižší. O tom, zda bude i v České republice věk odchodu do důchodu pevně určen, případně v kolika letech, rozhodne vláda. Ministerstvo práce asociálních věcí předkládá dva variantní návrhy – 65 a 67 let.
Ve vládní koalici se schyluje k další velké politické bouři. Tentokrát kvůli zastropování věku pro odchod do důchodu. ČSSD navrhuje hranici 65 let, proti tomu je ale ministr financí Andrej Babiš, který jakoukoliv hranici označuje za předvolební populismus.
Ve vládní koalici se schyluje k další bouři. Tentokrát se ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nejsou schopny dohodnout na tom, v kolika letech mají lidé odcházet do důchodu. Ministryně Marksová bojuje za pevnou hranici 65 let. Ministr financí Andrej Babiš to označuje za předvolební populismus ČSSD.
Senátor Zbyněk Linhart se zaměřil na statistiku, která říká, že si čeští senioři nemají na co stěžovat. Závidět by jim totiž mohli důchodci ze všech vyspělých zemí světa. Podle senátora je tu ale problém, o kterém se nemluví.
Dnešní mladá generace stále pořádně neví, v kolika letech půjde do důchodu. Důchodový se totiž každý rok zvyšuje. S tím by ale brzy mohl být konec, vláda chce zavést maximální věkovou hranici, kdy by lidé do penze chodili. V důchodu by měli trávit čtvrtinu života.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v červnu vyplatila důchod 583 klientům, kterým k 30. 6. 2016 bylo sto a více let. Nejstarší příjemkyně důchodu v červnu byla žena z Jihomoravského kraje, narozená v roce 1907. V současnosti je podle evidence ČSSZ nejstarší důchodkyní žena ročníku narození 1908, taktéž z Jihomoravského kraje. Nejstarší muž, pobírající důchod, se narodil roku 1909 a žije v Libereckém kraji.
Odkládání peněz na důchod je jedním z nejoblíbenějších typů spoření v Česku. Nejenže se vám naspořené peníze zhodnocují, ale stát vám také každý měsíc přispěje až 230 Kč. Problémem ale je, že lidé peníze často využijí jinak, než na přilepšení k penzi.
Lidé, kteří celý život poctivě pracovali, nesmí být ve stáří chudí. Už nikdy se nesmí opakovat situace, kdy se důchodcům valorizace zvýší penze o směšných 40 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhuje od příštího roku valorizaci v průměru o 300 korun.
V souvislosti s debatou o přijetí migrantů se často hovoří o tom, že uprchlíci by mohli "nakopnout" ekonomiku a tak například přispět na důchody. Analytička Lenka Zlámalová ale tvrdí, že migrace nám budoucí důchody nezajistí a budeme jednoduše muset pracovat déle.
Řada seniorů je s výší svého důchodu nespokojena a snaží se přivydělat si prostřednictvím nejrůznějších prací. Mohou si ale při pobírání důchodu přivydělat? Kolik? A jakou práci mohou, nebo naopak nemohou vykonávat? To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).
Výše penzí je častým předmětem diskuzí a hádek nejen mezi poslanci a politiky, ale i v rámci široké veřejnosti. Zatímco lidé volají po co nejvyšších důchodech, politici jsou v tomto ohledu střídmí. Přiznávají sice, že by penze mohly být vyšší, není na ně ale kde vzít.
Ztráta manžela či manželky je velmi tíživou životní situací. Na sociální zabezpečení v případě úmrtí jednoho z manželů myslí zákon o důchodovém pojištění, který stanoví podmínky, za nichž má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod. Avšak tyto tzv. pozůstalostní důchody jsou opředeny mnoha mýty. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto vyvrací ty nejčastější.
„Mohu si při pobírání důchodu přivydělat? Kolik? A jakou práci mohu, nebo naopak nemohu vykonávat?“ To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Určitá omezení platí pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně pracovat.
Kvůli malým odvodům by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohly dosáhnout jen na nízkou penzi. V dopise živnostníkům to uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí, čímž řadu OSVČ náležitě pobouřilo. Kolik si ale mají spořit na důchod? A má to pro ně vůbec význam? O tom se diskutovalo v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou.
„Na starobní důchod mám nárok – je mi 65 a odpracoval jsem 15 let.“ Ne, tato podmínka již neplatí. „Nemám odpracováno 35 let, zůstanu do smrti bez důchodu.“ Nikoliv. Zákonné podmínky pro získání nároku na starobní důchod mají několik variant. Toto jsou příklady situací, které pracovníci správ sociálního zabezpečení klientům vysvětlují, informuje ČSSZ.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
