Poslanci minulý týden přijali novelu, která počítá s uzavřením druhého důchodového pilíře pro nové klienty. Samotný druhý pilíř má být zrušen k příštímu roku. Zákon teď míří do Senátu a na Radiožurnálu o něm diskutovali místopředsedkyně strany TOP 09 Helena Langšádlová a poslanec ČSSD Zdeněk Syblík.
Dle průzkumu IBRS zpracovaném pro Českomoravskou stavební spořitelnu v listopadu 2014 považuje 37 % respondentů stavební spoření za vhodný produkt na spoření na stáří.
Občanští demokraté nadále kritizují řadu kroků levicové vlády v oblasti sociální politiky. Opozici vadí zejména koncepce ministryně Marksové, podle které by obce musely vyčlenit 5 % bytů na svém území pro sociální bydlení, nesouhlasí ale ani s tím, aby si vláda kupovala loajalitu odborářů zvýšenými příspěvky. Škodlivý je podle ODS i nápad na zrušení vdovských důchodů.
Již v průběhu měsíce dubna se od penzijních společností dozvídáme přesná čísla zhodnocení transformovaných fondů. Konečné výsledky zveřejnila Penzijní společnost Allianz s výnosem 1,64 %, což bude s největší pravděpodobností nejvyšší zhodnocení v porovnání s ostatními transformovanými fondy za rok 2014. V patách jí je Penzijní společnost České pojišťovny, která odhaduje výnos na 1,6 %. Další společnosti, které vydaly tiskovou zprávu se zhodnocením, jsou ČSOB (1,4 %) a Komerční banka (1,35 %). Konečné výsledky se od zbývajících společností dozvíme nejpozději do konce května. Zástupci společností nám prozatím poskytli novější a přesnější odhady zhodnocení.
Bývalému předsedovi Pirátské strany Ivanu Bartošovi došla trpělivost. Rozzlobily ho úvahy o změně ve vdovských důchodech. Takhle se z lidí dělají bezdomovci, varuje Bartoš.
Zastupitel města Náchoda za KSČM Pavel Janeček se rozhořčil nad sporem o výši platů soudců. Při této příležitosti se zamýšlí nad tím, jestli mají správně spočítaný důchod aspoň penzisté.
Vdovské a vdovecké důchody, které v současnosti pobírá více než 700 tisíc lidí, jsou podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) prvorepublikový přežitek. Doufá, že budou zrušeny. Proti tomu se ale ohradila expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.
Mezi českými politiky to opět vře kvůli důchodům. Ministr financí Andrej Babiš se zmínil o studii, která doporučuje zavedení rovného důchodu pro všechny. Podle opozice tak chce snížit důchody až o 30 procent. Na problém s důchody se nyní zaměřil i sociolog Petr Hampl
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce vrátit takzvaný strop odchodu do důchodu, který zrušila předchozí vláda vedená Petrem Nečasem (ODS). Věk pro odchod do penze by měl začínat na 65 letech.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek se opět ostře pustil do svého hlavního rivala, Andreje Babiše. Tentokrát jde o důchodovou reformu. Kalousek tvrdí, že zákon navrhovaný Babišem sníží reálné důchody o nemalou část.
Předseda občanských demokratů Petr Fiala varuje před možností, že budoucí důchodci nebudou mít žádné důchody. Podle něj k tomu povedou kroky, které má teď česká vláda v plánu.
Současný systém pravidelných valorizací je pro příjemce nižších penzí nevýhodný. Podle důchodové komise by se proto zvýšení mohlo stanovovat paušálně, nikoliv procentem. O tom, že by se celkové náklady důchodového systému v budoucnu zvedly ze současných necelých deseti procent HDP, se ale zatím neuvažuje.
Každý občan má od letošního března možnost zdarma vidět aktuální stav svého konta evidovaných dob pojištění, aniž by musel od úřadu žádat zaslání výpisu svých dob pojištění. Bránou, jak ke kontu online přistoupit, je ePortál ČSSZ. Díky němu mají zejména zaměstnaní lidé nástroj, jak si zkontrolovat, že zaměstnavatel České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrdil dobu jejich důchodového pojištění a hrubé příjmy (výdělky) ve správné výši. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení.
Vláda přijala nařízení, které umožní odchod do dřívějšího důchodu všem horníkům, kteří začali pracovat v dolech před rokem 1993. Nařízení ruší jednu z omezujících podmínek, která bránila některým horníkům získat nárok na starobní důchod v nižším než obecném důchodovém věku, informuje MPSV.
Každoročně stoupá počet občanů, kteří odchází do předčasného důchodu. Často i nedobrovolně, neboť nemohou v předdůchodovém věku najít práci. Bez vlastních úspor a investic je však život v penzi pouze s předčasným důchodem složitý.
Na invaliditu není nikdo připraven, bez ohledu na věk. Lidé, kteří se stanou invalidními především v mladém věku kvůli úrazu či vážné nemoci, se navíc často obávají, že jejich důchod bude velmi nízký, když kvůli invaliditě stačili získat jen relativně krátkou dobu důchodového pojištění. Zákon o důchodovém pojištění pamatuje na tyto situace tím, že se do doby pojištění pro výpočet invalidního důchodu započítává i tzv. dopočtená doba. Ale pozor, toto pravidlo platí jen pro výpočet důchodu, už neplatí pro vznik nároku na invalidní důchod, kdy je třeba splnit podmínku získat potřebnou dobu pojištění, upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Zatímco na konci roku 2000 tvořili lidé nad 50 let 16,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, o sedm let později se toto číslo téměř zdvojnásobilo na 30,6 %. V roce 2014 se na celkové nezaměstnanosti podíleli 29,2 %, ke konci února ale číslo opět mírně stouplo. Úřad práce upozorňuje, že lidé nad padesát let jsou v posledních letech nejvíce ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností.
Pro 81 % Čechů by v případě invalidity třetího stupně nebyla státní podpora dostatečná na pokrytí měsíčních výdajů. Ty nejčastěji činí 6–12 tisíc korun na osobu. Jako prostředek proti poklesu životní úrovně v důsledku ztráty části příjmu se Čechům nejčastěji vybaví připojištění k životnímu pojištění, registrují ale i úrazové pojištění a spoléhají na úspory. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu ING Životní pojišťovny.
Ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou těší změna postoje ministra financí Andreje Babiše, který v úterý oznámil, že podpoří návrh nařízení vlády na dřívější odchody do důchodu pro všechny horníky, kteří začali pracovat v dolech před rokem 1993. A že je zároveň ochotný diskutovat o dalším návrhu MPSV o změně zákona o důchodovém pojištění umožňujícím dřívější odchody do důchodu pro všechny hlubinné horníky. Tyto legislativní úpravy navržené MPSV s předstihem řeší část možných sociálních dopadů na zaměstnance v hornictví v Moravskoslezském kraji, způsobené útlumem těžby uhlí.
Premiér Bohuslav Sobotka chce znovu určit nejvyšší věk odchodu do penze. Plánuje se pohybovat na hranici 65 let, později by se ale měl důchodový věk upravovat podle průměrného dožití lidí. S tím ale pravicová opozice nesouhlasí.
Nový průzkum ukázal, že v porovnání s cizinou se čeští důchodci nemají až tak špatně. Co ale čeká ty, kteří si se do důchodu teprve chystají?
Důchodová komise se nyní kromě rozložení druhého pilíře zabývá například také věkem pro odchod do důchodu. Na stole byl i návrh na stejnou výši důchodu pro všechny, jak dopadl?
V průběhu letošního roku dojde celkem pětkrát ke změně výplatního termínu důchodu. Ve třech případech obdrží klienti důchod o den nebo dva dříve. Výplatní termíny důchodů totiž v tomto roce změní státní svátky, dny pracovního klidu a svátky stanovené zákonem. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
