Kupní síla jednoho obyvatele České republiky (26. příčka) činí v průměru 7 313 € (200 000 Kč) a je tak na úrovni 53,6 procenta evropského průměru. Naopak kupní síla Slováků je o něco vyšší a činí 7 769 € (210 000 Kč) na osobu. To odpovídá 57 % evropského průměru, který je na úrovni 13 636 € (370 000 Kč). Informuje Gfk.
S příchodem nového roku je třeba připravit se i na řadu legislativních změn. Ty se dotknou většiny obyvatel v Česku. Některé plánované novinky ale hned v lednu v platnost nevstoupí. Na co se připravit?
Moderně řízená firma očekává v současném světě inovativní a on-line bankovní služby.
Téměř dvě pětiny občanů (39 %) očekávají, že hospodářská situace naší země bude za pět let zhruba stejná jako dnes. Podobný podíl veřejnosti (36 %) se však domnívá, že se situace naší země zhorší. Oproti loňskému roku se tento podíl zvýšil o 8 %. Zlepšení ekonomické situace očekává čtvrtina občanů (25 %). V případě životní úrovně vlastní domácnosti se polovina lidí (53 %) domnívá, že k výrazné změně během pěti let u nich nedojde. Negativních odpovědí je však více než pozitivních (28 % : 19 %), což je rovněž změna oproti roku 2014, kdy byly tyto podíly vyrovnané.
Vláda na svém pondělním zasedání projedná novelu zákona o DPH, kterou předložili poslanci Občanské demokratické strany a která má za cíl odložit zavedení kontrolního hlášení o jeden rok, tj. na 1. 1. 2017.
Průměrná mzda v Česku ve 3. čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla meziročně o 944 korun, tedy 3,8 procenta, na 26.072 Kč. Mzdy reálně rostly i po odečtení inflace, a to o 3,4 procenta.
Společnost Colliers International dnes vydala výzkumnou zprávu, která se věnuje investičnímu, kancelářskému a průmyslovému trhu v Praze a celé České republice ve 3. čtvrtletí roku 2015. Poskytuje jak shrnutí a analýzy vývoje pro poslední čtvrtletí, tak výhled do budoucnosti.
Jednadvacet senátorů podalo ústavní stížnost proti takzvaným kontrolním hlášením. Ta budou muset od prvního ledna posílat každý měsíc finančním úřadům všichni plátci DPH.
Od loňského listopadu do letošního října zbankrotovalo 8186 živnostníků, což je o 1020 víc než v předchozím období. Meziročně se tak počet bankrotů drobných podnikatelů zvýšil o 14 procent. Důvodem krachu většiny živnostníků je posílení pozic velkých řetězců a nesplacené faktury.
Česká ekonomika v roce 2014 ožila. Hrubý domácí produkt vzrostl reálně o 2 %. Po započtení zisků z příznivého vývoje cen v zahraničním obchodě stoupl výkon ekonomiky dokonce o 3,2 %. Loňský rok však přinesl i rekordní rozdíl ve výši peněz směřujících z ČR do zahraničí a ze zahraničí do ČR. Historicky nejvyšší byl i jeho poměr k HDP.
Hostem pořadu Vaše téma byl ekonom a konzultant Lukáš Kovanda. Mimo jiné prozradil, jak ekonomiku ovlivní teroristické útoky v Paříži nebo migrační krize. I na vaše otázky se ptala moderátorka Michaela Šmídová.
Události právě skončeného týdne byly v jeho samém závěru zcela zahaleny a přehlušeny temnou pařížskou tragédií, jež nepochybně ovlivní řadu již zcela zautomatizovaných projevů evropského integračního procesu a možná povede k přizpůsobení i jeho principiálních pilířů.
Vážně si myslíte, že ekonomická mizérie, která po roce 2008 postihla Evropu, je něco bezprecedentního? Ráda bych sdílela váš optimismus, říká ekonomka Markéta Šichtařová. Na svém blogu srovnává aktuální dění s událostmi kolem roku 476 našeho letopočtu. A velký prostor věnuje především uprchlíkům.
I v září kdy bylo o jeden pracovní den méně, prodeje v tuzemských obchodech výrazně rostly. Chuť českým spotřebitelům rozhodně nechybí a tak v září v obchodech reálně utratili o 5,1 % více než loni. Když připočteme i auta, tak růst dokonce dosáhl 7 %. Po zohlednění nižšího počtu pracovních dní jsou samozřejmě růstová tempa ještě vyšší. Informace přináší Petr Dufek z Investičního výzkumu Československé obchodní banky, a. s.
Index očekávání firem, který pravidelně již více než dva roky zkoumá ČSOB, zaznamenal mezikvartálně nárůst o 4,9 bodu a jeho hodnota na úrovni +22,5 bodu ukazuje na převažující optimismus. Jde o druhý nejvyšší výsledek v historii sledování malých a středních podnikatelů. Podnikatelé jsou v posledním čtvrtletí optimističtější, kromě svého oboru také pozitivně vnímají vývoj celé domácí ekonomiky. Ve třetím čtvrtletí zaznamenal Index největší spokojenost s ekonomickou situací v historii sledování (56 %).
Hypotéky jsou zase o něco levnější. Průměrná úroková sazba v říjnu klesla na 2,14 %, jak vyplývá z dat makléřské společnosti GOLEM FINANCE. Jak se budou vyvíjet sazby po zbytek roku a na co se máme připravit v roce 2016?
Plátci DPH musejí od ledna příštího roku počítat s náročnější administrativou spojenou s evidencí daně z přidané hodnoty (DPH). Souběžně s daňovým přiznáním k DPH budou muset podávat i kontrolní hlášení. Daňová novinka má pomoci finančním úřadům odhalovat daňové podvody a zvýšit daňový výběr u DPH, informuje Mazars.
Nálada mezi podnikateli v eurozóně (PMI) se vylepšuje a ukazuje na pokračující expanzi eurozóny. To je dobrá zpráva i pro Česko a ostatní ekonomiky ve středoevropském regionu. Dnešní čísla ale pravděpodobně nebudou dostatečně pádným argumentem pro ECB, aby upustila od záměrů zrychlit a natáhnout politiku tištění peněz. I proto nečekáme, že pomohou euru smazat šrámy utržené po smršti holubičích výroků Maria Draghiho z ECB. Informace přináší Jan Bureš hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Čínský hrubý domácí produkt rostl ve třetím čtvrtletí v souladu s předpovědí HSBC pouze o 6,9% a zaznamenává meziroční zpomalení. To je způsobeno zejména oslabujícím sektorem průmyslu, který se propadl více, než se očekávalo. Služby se držely relativně dobře, zatímco finanční sektor se oproti první polovině roku také propadl. Výsledkem je nejpomalejší tempo čtvrtletního růstu od globální finanční krize.
Levná ropa a následně levnější benzín a nafta strhávají ceny v průmyslu ještě více do mínusu. Meziměsíčně se průmyslové ceny snížily o 0,7 %, především díky zlevnění rafinérských produktů, nicméně ceny snižoval i potravinářský průmysl. Informuje Petr Dufek z Investičního výzkumu Československé obchodní banky, a. s.
Podle dnes zveřejněných dat se evropskému průmyslu v srpnu příliš nedařilo. V celé EU výroba meziměsíčně poklesla o 0,3 %, v eurozóně dokonce o 0,5 %. Největší pokles přitom vykazuje energetika následovaná zbožím investičního charakteru. Informuje Petr Dufek z Investiční výzkumu Československé obchodní banky, a. s.
V září letošního roku bylo oproti předchozímu měsíci vyhlášeno méně bankrotů obchodních společností, naopak počet bankrotů živnostníků i osobních bankrotů vzrostl. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se ve srovnání se srpnem snížil, zatímco počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů i počet návrhů na osobní bankrot se meziměsíčně zvýšil. Návrhů na bankrot obchodních společností bylo nejméně od ledna 2008. Vyplývá to z analýzy provedené z dat portálu www.informaceofirmach.cz obsahujícího údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Informuje Czech Credit Bureau.
HSBC Bank opětovně zvýšila předpověď pro růst HDP České republiky na rok 2015. Ten předpokládá nově ve výši 3,8%, což by z České republiky učinilo nejrychleji rostoucí ekonomiku ze všech evropských trhů, pokrytých HSBC. Banka to zveřejnila ve své čtvrtletní analýze EUROPEAN ECONOMICS vydávané společně pro celou Eurozónu, Rusko a Turecko.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
