Evropská unie pokrývá více než polovinu své energetické spotřeby dovozem. Česká republika je na tom lépe, ale i její závislost na dovozech se prohlubuje a dokonce rychleji, než závislost ostatních členských zemí. Podle Eurostatu záviselo v roce 2000 všech 28 členských zemí na dovozu energií ze 47 % a Česko z 23 %. Od té doby vzrostly celkové unijní dovozy na 54 % a české na 33 procent.
Britské úřady po odsunutí odchodu Británie z Evropské unie na konec října upouštějí od příprav na brexit bez dohody. S odvoláním na zdroje ve vládě o tom informuje televize Sky News. Postupné zastavení prací souvisejících s hrozbou chaotického brexitu prý zabere týdny.
Nový odklad brexitu si v noci na dnešek vysloužil kritiku ze zámoří, když šéf Bílého domu Donald Trump vyčetl Evropské unii, že je vůči Spojenému království příliš tvrdá. Sedmadvacet zemí EU a Británie se v Bruselu dohodly na odkladu brexitu do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív. Podle Trumpa se Brusel vůči Londýnu chová špatně.
Sedmadvacet zemí Evropské unie a Británie se dnes dohodly na odkladu britského odchodu z EU do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív. Novinářům to v noci po mimořádném summitu EU k brexitu řekl předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Brity vyzval, aby získaný čas nepromarnili. Mayová slíbila, že se bude dál snažit najít východisko z brexitové krize a dosáhnout schválení dohody v britském parlamentu.
Déle než hodinu dnes večer trvalo vystoupení britské premiérky Theresy Mayové, která na mimořádném summitu EU v Bruselu vysvětlovala svým kolegům z ostatních 27 zemí unie, jak si představuje další postup kolem britského odchodu z unie. Mluvčí vrcholných unijních schůzek Preben Aaman následně na twitteru informoval, že Mayová místnost opustila a její druhou žádost o odklad brexitu nyní řeší šéfové států a vlád sedmadvacítky u pracovní večeře.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes s největší pravděpodobností vyhoví nové žádosti Británie o odklad jejího očekávaného odchodu z evropského bloku. Až přímo na večerním mimořádném summitu v Bruselu ale rozhodnou o tom, jak dlouhý čas Londýn dostane a jaké přesné podmínky si k tomu sedmadvacítka stanoví.
Nejhorší variantou brexitového vývoje by byl britský odchod z Evropské unie, který by se neřídil žádnou vzájemnou dohodou. Při příchodu to dnes ráno v Lucemburku uváděli mnozí účastníci dnešního jednání Rady pro všeobecné záležitosti. Ta ve formátu zástupců 27 členských zemí EU připravuje středeční mimořádný summit EU, který bude posuzovat novou žádost britské premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu.
Britská premiérka Theresa Mayová v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi žádá o odklad brexitu do 30. června. Británie se podle ní připraví na účast v květnových volbách do Evropského parlamentu. Tuto podmínku až dosud ministerská předsedkyně odmítala a část její vlády kvůli ní hrozila rezignací. O případném posunutí termínu brexitu budou Tusk a lídři unijních zemí rozhodovat na bruselském summitu příští středu.
Předseda Evropské rady Donald Tusk chce Británii nabídnout flexibilní dvanáctiměsíční odklad termínu odchodu z Evropské unie. Informují o tom dnes britská média s odvoláním na nejmenované vysoce postavené unijní zdroje. Tuskův plán by Londýnu umožnil odejít dříve, pokud by britský parlament schválil dohodu o brexitu, kterou Dolní sněmovna již třikrát odmítla. Podmínkou ročního odkladu je, aby se Británie účastnila květnových evropských voleb, což vláda Theresy Mayové dosud jednoznačně odmítá. Příští týden by Tuskův návrh museli schválit zástupci členských zemí EU na summitu věnovaném právě brexitu.
Dolní sněmovna britského parlamentu dnes po půlnoci nejtěsnější možnou většinou schválila návrh zákona, který pověřuje premiérku Theresu Mayovou usilovat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit varianta bez dohody. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 313 ke 312, návrh teď směřuje do horní parlamentní komory.
Britská premiérka Theresa Mayová čelí tvrdé kritice svých euroskeptických stranických kolegů poté, co v úterý nabídla vůdci opozice Jeremymu Corbynovi spolupráci při formování podoby odchodu své země z Evropské unie. Zaznívá i volání po okamžitém odchodu Mayové, někteří konzervativní poslanci podle televize Sky News vyzývají členy kabinetu, aby se premiérku pokusili sesadit.
Britská Dolní sněmovna zamítla všechny čtyři navrhované poslanecké varianty dalšího postupu v krizi kolem brexitu. Většinu hlasů nezískaly návrhy uzavřít celní unii s Evropskou unií, setrvat na jednotném trhu, uspořádat referendum o brexitové dohodě ani návrh zrušit brexitu v případě neschválení dohody s Bruselem o jeho podmínkách. Nejblíže k úspěchu byla celní unie, kde měli odpůrci navrch pouze o tři hlasy. Britská vláda v reakci uvedla, že bude nadále usilovat o schválení dohody se zbytkem Evropské unie, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová a kterou britský parlament již třikrát odmítl.
Dva velcí evropští mobilní operátoři, španělská Telefónica a německý Deutsche Telekom, v březnu u unijního soudu napadli směrnici o kodexu pro elektronické komunikace. Ta byla přijata loni v prosinci především s cílem podpořit kvalitní pevné i mobilní připojení v EU. Kromě jiného má ale také už od poloviny května v EU zajistit levnější volání a posílání textových zpráv do jiných členských zemí bloku. Podle informací ČTK přitom ale firmy nepožádaly o pozastavení účinnosti směrnice do rozhodnutí soudního dvora.
Více než šest milionů Britů do dnešního dne podepsalo petici proti vystoupení Spojeného království z Evropské unie. V pondělí budou o petici debatovat poslanci Dolní sněmovny.
O poslední šanci a dni zúčtování píší dnes britská média před třetím hlasováním o brexitové dohodě, kterou vyjednala s Bruselem premiérka Theresa Mayová. Noviny připomínají, že právě dnes měla podle původního plánu Británie opustit evropský blok, místo toho ale není vůbec jasné, kdy proces odcházení skončí a jak. Probrexitová média píší o "nejtemnější hodině pro demokracii" a některá vyzývají poslance, aby dnes "dostáli své povinnosti" a podpořili dohodu, kterou Mayová poslancům předloží bez politické deklarace o budoucích vztazích Británie s unie.
Chaotická brexitová situace v britském parlamentu pokračuje, neboť poslanci ve středu odmítli všechna náhradní řešení odchodu země z Evropské unie. O tom dnes píší hlavní britské deníky, které shodně zdůrazňují, že premiérka Theresa Mayová nabídla odstoupení z funkce, pokud Dolní sněmovna napotřetí její brexitovou dohodu s Bruselem podpoří. Tisk se však shoduje, že ani přes tuto oběť nemá premiérka přislíben dostatek poslaneckých hlasů.
Britská premiérka Theresa Mayová se dnes v parlamentu vyhnula odpovědi na otázku, zda její vláda přijme výsledek dnešního hlasování poslanců o možnostech dalšího vývoje kolem brexitu a bude jej prosazovat jako vládní politiku. Mayová v ostré přestřelce s předsedou labouristů Jeremym Corbynem zdůraznila, že ctí vůli lidu vyjádřenou v referendu z roku 2016 a chce zajistit odchod Británie z Evropské unie.
Další porážkou a ponížením premiérky Theresy Mayové skončilo podle dnešních vydání britských novin pondělní hlasování Dolní sněmovny, kterým se poslanci "chopili moci nad brexitem". Britské listy dál spekulují o dalším vývoji na politické scéně - ve hře je podle nich dál brzký odchod Mayové z funkce předsedkyně vlády i předčasné volby. Podrobně se média věnují také tomu, jak by mohlo vypadat středeční hlasování o možnostech dalšího vývoje kolem brexitu a zda může přinést východisko z brexitového patu.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu budou debatovat o dalším postupu v brexitu a o sérii dodatků, nebo alternativ k vládnímu plánu odchodu Británie z EU. Zároveň se očekává, že by premiérka Theresa Mayová poslance mohla informovat o průběhu summitu EU a o plánech ohledně dalšího postupu v otázce brexitu. Původně měla Británie oficiálně opustit EU 29. března, po vyjednání odkladu se tak ale stane nejdříve 12. dubna. V britském tisku se mezitím objevují zprávy, že by premiérka mohla či měla rezignovat.
Britská premiérka Theresa Mayová čelí vzpouře uvnitř vlastního kabinetu, celkem 11 jeho členů žádá její odstoupení a jmenování nového přechodného šéfa vlády. Ve svém dnešním vydání to napsal britský nedělník The Sunday Times. Podle reportéra Tima Shipmana chtějí ministři nespokojení s tím, jak Mayová řídí proces vystoupení Británie z Evropské unie, premiérku konfrontovat na pondělním zasedání vlády a pohrozit rezignacemi, pokud jim neslíbí, že se svého postu vzdá.
Lídři 27 zemí Evropské unie ve čtvrtek nevyhověli středeční žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU27 připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že Británie příští pátek nemusí opustit unii bez dohody.
Stejně jako firmy z mnoha dalších odvětví i výrobce papírových produktů Wepa se připravuje na hrozící odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Německá společnost je pro Brity jedním z největších dodavatelů toaletního papíru a kuchyňských utěrek a za poslední tři měsíce za Lamanšským průlivem nahromadila dodatečných 600 tun výrobků, informoval dnes web BBC. Nová analýza dopadů brexitu bez dohody zároveň hovoří o značných ztrátách pro britskou a irskou ekonomiku.
Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června. Zaslání dopisu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dnes dolní komoře britského parlamentu oznámila premiérka Theresa Mayová. V Bruselu přijetí dopisu potvrdil Tuskův mluvčí Preben Aaman s tím, že v listu je uvedeno datum 30. června. Čas navíc Londýn potřebuje k ratifikaci stávající dohody o vystoupení z EU, stojí v dopise.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
