Češi by mohli na odchodu Velké Británie z EU pozoruhodným způsobem vydělat - český premiér jede do Bruselu navrhnout, aby EU pomohla zvýšit české (a východoevropské) platy a lidé tak neutíkali za prací na západ. To byl jeden z důvodů, proč Britové hlasovali pro Brexit. Informuje o tom dnešní MF Dnes.
Píšu tento záznam z Jižní Afriky, která je asi vůbec nejdál od Evropy a věčných řečí o brexitu, jak je to jen možné. I tady je však těžké vyhnout se zmatkům a věčné „potřeby“ investorů a médií zjistit, co bude dál. Informace přináší Saxo Bank.
Brexit neznamená konec Evropské unie, čekají nás roky jednání. Musíme si uvědomit, že není žádné My a Brusel, není mezi námi bariéra,“ říká sociální demokrat Michal Pícl, který působí jako předseda odborné Komise pro evropské záležitosti a fondy EU při ÚVV ČSSD.
Evropa i sama Velká Británie se stále vzpamatovávají z rozhodnutí země z EU odejít. David R. Wheeler, americký novinář a profesor žurnalistiky na Tampské univerzitě, ale vyzývá, že by se na brexit mohlo pohlížet spíše pozitivně, a navrhuje, že by mohlo jít o příležitost připojení Británie k USA.
Prezident Miloš Zeman podporuje referendum o vystoupení Česka z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Všelidové hlasování sice podporuje, zároveň však dodává, že on sám je pro to, aby Česká republika zůstala součástí obou těchto organizací.
Nová tisková zpráva Evropské komise odhaluje, že chce EU najít dalších 1,4 miliard euro pro Turecko, aby tak do konce července mohla na uprchlíky poslat celkem 2 miliardy euro.
Radost českých euroskeptiků z brexitu by mohla brzy zhořknout. I na Česko totiž bude mít brexit výrazný dopad. Kvůli tomu, že Velká Británie už nebude přispívat do evropského rozpočtu, přijde Česko na dotacích z EU o více než 100 miliard. O vládním odhadu informují dnešní Lidové noviny.
Britský premiér David Cameron má za sebou pravděpodobně poslední summit Evropské unie. Přijel tam projednávat další kroky Londýna potom, co si Britové minulý týden v referendu odhlasovali vstoupení z EU.
Hosty pořadu Vaše téma byli tentokrát ekonomové Aleš Michl a Lukáš Kovanda. Hlavním tématem byl odchod Británie z Evropské unie, budoucnost Unie a také přijetí eura. Michl a Kovanda se shodli na tom, že brexit je větší rána pro kontinentální Evropu než pro Británii. Jaká bude budoucnost sjednocené Evropy, rozhodne postoj evropských politiků.
Po britském referendu, ve kterém voliči rozhodli, že jejich země opustí EU, se začínají ozývat volání po podobných referendech i v dalších zemích, Česko nevyjímaje. S "czexitem" bychom si ale neměli zahrávat, varuje ekonom David Marek. Krutě by se to vymstilo.
Možná si ještě pamatujeme sedm let staré heslo českého předsednictví v EU, které si nadto každý vykládal po svém a které bylo o tom, jak to Evropě osladíme. Skutečné „oslazení“ Evropě však nastává až teď po rozhodnutí britských občanů. Informuje Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV).
Na odchod Británie z Evropské unie reagují také čeští politici. Referendum podle nich ukázalo, že Evropská unie se musí změnit. Jenže největší tlak na změnu přicházel vždy právě z Londýna. Strana SPD Tomia Okamury se chystá prosadit referendum o odchodu ČR z Evropské unie. Podle prezidenta Zemana nebude vyvažován vliv Francie a Německa.
Drama jako od Shakespeara, tak by se dalo označit noční sčítání hlasů po čtvrtečním referendu Britů o setrvání v Evropské unii. Začalo hned po uzavření volebních místností ve 23 hodin našeho času. Souboj byl naprosto vyrovnaný, po sečtení zhruba třetiny okrsků po čtvrté ráno se počet hlasů pro a proti lišil jen o několik stovek či dokonce desítek. Kolem šesté hodiny však zastánci Brexitu vedli o milion hlasů a velké televize BBC, ITV a Sky News je prohlásily za vítěze! David Cameron oznámil, že skončí coby ministerský předseda.
Na odchod Británie z Evropské unie reagují také čeští politici. Referendum podle nich ukázalo, že Evropská unie se musí změnit. Jenže největší tlak na změnu přicházel vždy právě z Londýna.
Velká Británie byla součástí Evropské unie přes 43 let. Teď toto partnerství končí rozvodem. Britští a evropští politici budou mít plné ruce práce. Musí zformovat nový vztah ostrovního království a budoucí sedmadvacítky.
V 8 hodin středoevropského času se ve Velké Británii otevřely volební místnosti. Přibližně 46 a půl milionu Britů má v rukou členství své země v Evropské unii. Očekávají se velmi těsné výsledky, které ale budou známé až v pátek nad ránem.
Dnes proběhne hlasování, jehož výsledek by pro Evropu mohl mít značné následky. Bruselský server Politico zkoumá, jaké by byly dopady případného brexitu na jednotlivé státy Evropské unie.
Drahé kovy značně těží z tržní nejistoty panující před referendem, které se bude ve Spojeném království konat 23. června. V průběhu května se zlato i stříbro po velmi silném nástupu počátkem roku 2016 opět propadlo na své ceně. Oslabení poháněl posílený dolar spolu s pokusem šéfky amerického Fedu Janet Yellenové a jejích kolegů z federální komise pro otevřený trh znovu nastolit důraznější jestřábí postoj k rychlosti a frekvenci budoucího růstu sazeb. Informuje Ole Hansen, vedoucí oddělení strategie komodit, Saxo Bank.
Vůdce a zakladatel nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders se pustil do francouzské vlády kvůli nedávnému útoku teroristy na policistu přímo v Paříži, při kterém zemřel strážce zákona i jeho partnerka. Kabinet podle něj selhal a nedokázal zabránit, aby k podobným činům docházelo.
Nejen vládní, ale hlavně finanční struktury ve Velké Británii se obávají propadu investic na burzovním trhu v případě vystoupení země z Evropské unie. Někteří analytici tvrdí, že propad bude lehce srovnatelný s počátkem finanční krize na americkém trhu s nemovitostmi v roce 2009.
Probíhající debata o Brexitu má podle odborníků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, na trh již velký dopad. Dochází k poklesu hodnoty libry, snižují se výnosy z prvotřídních obligací a klesají více cyklicky zaměřené a ekonomicky citlivější sektory. Značné výkyvy čekají i devizové trhy. Důsledkem Brexitu by bylo zpomalení vývoje investic a obchodu v reakci na politická vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií a zemi by zřejmě čekalo další referendum o nezávislosti Skotska.
Evropa se během posledních let ocitla ve zdánlivě nekonečné spirále krizí a problémů – od migrace po krizi EU. Americká analytická společnost a think tank Pew Research Center provedla průzkum v deseti zemích EU, aby zjistila, čeho se Evropané nejvíce obávají.
Nezávislá výzkumná společnost Pew Research Center se sídlem v USA v úterý zveřejnila výsledky průzkumu, kterého se v době od 4. dubna do 12. května zúčastnilo 11,494 lidí z 10 zemí EU a Spojených států. V něm se společnost ptala na postoj k Rusku. A výsledek by mohl být pro některé poměrně překvapivý.
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
