KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Důvěra v českou ekonomiku v listopadu opět poklesla, byť mírněji než v říjnu. Je tak nejnižší za celé období od července 2014. Nálada spotřebitelů se propadla nejníže od října 2014. Dále poklesl také sentiment v podnikatelské sféře, který je nejhorší dokonce od května 2014.
Příští rok má být podle některých ekonomů plný změn, které mohou vést až k ekonomické krizi. Události posledních týdnů naznačují, že se jejich předpovědi začínají naplňovat. Nelze zatím hovořit o černých scénářích, objevují se ale události, ke kterým naposledy došlo během krize před deseti lety.
Státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky.
Česká i světová média v posledních dnech plní informace o hrozící recesi a ekonomické krizi. Není tajemstvím, že roky 2019 a 2020 mají být podle dlouhodobých předpovědí plné změn, které mohou vést až ke krizi. Události posledních dní tak naznačují, že se jejich předpovědi začínají naplňovat.
Nejen v zahraničí, ale i u nás se stále častěji hovoří o možné ekonomické krizi. Přední světoví experti z oblasti finančnictví a ekonomiky už měsíce varují před recesí, k níž by mohlo dojít v letošním, nejpozději příštím roce, a první signály jsou už nyní pozorovatelné. Česko si však za krizi bude moct s velkou pravděpodobností samo.
Stále více ekonomů si začíná všímat prvních náznaků blížící se ekonomické krize. Evropské hospodaření dostává vážné trhliny a první země upadají do recese. To je podle expertů signálem, že se v Evropě schyluje k nejhoršímu.
Ekonomika letos již zřejmě neporoste tak svižně jako v předchozích letech. Hovořit přímo o krizi by ale bylo přehnané. Každopádně předpovídat jakýkoliv propad ekonomiky nebo recesi je zpravidla věštěním z křišťálové koule a připravit se na něj tak dost dobře nelze. Existují však zásady, které je dobré průběžně dodržovat, aby byl člověk v horších časech více ekonomicky imunní.
Navzdory oživení trhů v posledních dnech jsou si investoři stále více vědomi, že se posouváme směrem k recesi. Snaží se proto diverzifikovat. Dluhopisy mohou být jejich první volbou, informuje Althea Spinozzi, specialistka na dluhopisy Saxo Bank.
V souvislosti s blížícím se rokem 2019 se stále více lidí obává možné ekonomické krize. Její předzvěst dělí ekonomy a finanční analytiky na dva tábory, a zatímco jedni jsou přesvědčení, že stávající systém se zákonitě musí zhroutit, jiní se obávají něčeho úplně jiného.
Někteří ekonomové a další odborníci stále častěji varují před brzkým příchodem krize. „Spouštěčů“, které by mohly opět stáhnout světové hospodářství dolů, je přitom vícero. Které z nich jsou ty hlavní?
Minulý týden zasel výprodej na akciových trzích paniku mezi investory. Báli se totiž, že jde o počátek nové krize. Ve skutečnosti však vyvolala pád kombinace několika faktorů. Analytik Saxo Bank Peter Garnry proto říká, že jde zatím jen o bouři ve sklenici vody.
Tradiční konference společnosti Coface, odborníka na pojištění pohledávek, přinesla jednu z nejživějších panelových diskusí letošního podzimu. Mezi řečníky nechyběli mimo jiných také Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, novinářka a analytička Lenka Zlámlová, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Miroslav Ševčík či Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
