Komentář Lukáše Kovandy: Veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, shodují se profesoři Jan Švejnar a Richard Hindls. Oba diskutovali v televizním pořadu, v němž mimo jiné zhodnotili mimořádný projev premiéra Petra Fialy k národu (video zde). Švejnar jej hodnotí pozitivně, byl to podle něj projev státnický.
Komentář Lukáše Kovandy: Čerpací stanice či supermarkety s potravinami. To jsou dvě místa kde si dnes Češi mohou být takřka stoprocentně jisti, že si na nich prodejce „mastí kapsu“. Nezbývá než nakupovat ještě obezřetněji než kdykoli v minulosti a dobře zvažovat, kde a za kolik nakoupit.
Spotřebitelské ceny na Slovensku v květnu zrychlily tempo růstu, míra inflace tak vystoupila na 12,6 procenta a dosáhla maxima od června roku 2000. Spotřebitelské ceny stouply dvouciferným tempem už třetí měsíc v řadě, v dubnu inflace činila 11,8 procenta. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad.
Vláda navrhla odborům dvě varianty růstu platů ve veřejném sektoru pro letošek. Ani jedna inflaci nedorovná. Po jednání se členy vlády to dnes ČTK řekl mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář. Podle něj není stanovisko vlády pro odbory akceptovatelné, vládní návrhy ale nechtěl přiblížit. Odboráři požadují přidání od července tak, aby neklesla kupní síla, tedy navýšení o inflaci. Jednání odborů s vládou budou pokračovat.
Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout "zdražení", které by snížilo prodej.
Komentář Josefa Jaroše: Některá – jinak celkem běžná – slova mohou mít v různých kontextech různě zabarvený význam. Z jindy zcela nevinného výrazu se může stát urážka, z neutrálního pojmu – dejme tomu z ekonomické oblasti – všeobecný strašák.
Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to dnes řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z členských zemí unie třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 procenta.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako "skoro emeritní guvernér". Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.
V Česku už prob9h8 historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993. Informuje Lukáš Kovanda.
Cenová hladina letí strmě vzhůru, jídlo je citelně dražší, energie a pohonné hmoty jakbysmet. A vyhlídky na nejbližší období přinášejí spíše další růst. Vzhledem k tomu, že v současnosti pouze 19 % lidí bez problémů pokryje zvýšení nákladů ze svého platu, čekají se problémy v domácích rozpočtech. Mnoho lidí nebude schopno splácet své závazky, zejména úvěry a hypotéky. Podle průzkumu BNP Paribas Cardif se 64 % lidí obává finančních ztrát.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta.
Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Za rostoucími cenami stálo podle nich především zdražení komodit včetně energií. V zemědělství se meziročně ceny výrobců zvýšily o 27,2 procenta, v průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta.
Máme rekordní inflaci za skoro 24 let. V březnu ceny meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tedy nejvíce od května 1998. Inflace tak překonává očekávání, která byla už tak vyšponována. Počítalo se totiž inflací 12,4 procenta. Inflace ovšem překonává očekávání také svojí meziměsíční dynamikou. Meziměsíčně totiž činí 1,7 procenta, zatímco mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst cen mezi únorem a březnem „pouze“ o 1,4 procenta. Informuje Lukáš Kovanda.
Komentář Lukáše Kovandy: Ceny potravin rostou citelně a jejich růst ještě zrychlí. Letos se tak dočkáme nejvýraznější zdražení potravin od 90. let. Jak se mu bránit?
Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.
Komentář Lukáše Kovandy: Český statistický úřad dnes zveřejní čísla k březnové inflaci. Bude obří. Alespoň tedy na poměry tohoto tisíciletí. Nejpravděpodobněji vykáže hodnotu 12,4 procenta, nejvyšší od května 1998. Nelze ovšem vyloučit, že bude vyšší i než třináct procent. V krajním případě může dokonce překonat hodnoty ze začátku roku 1998, kdy dvakrát po sobě vykázala úroveň 13,4 procenta. To by znamenalo, že ceny v Česku rostou nejvýrazněji od prvního roku jeho existence, konkrétně od prosince 1993.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo.
PR článek - Po dvou velice turbulentních letech nás, zdá se, čeká další velice zajímavý rok. Ekonomiky celého světa jsou stále rozkolísané a stabilitu začínají ztrácet i vztahy mezinárodní. Jak na tom v roce 2022 budeme z hlediska vývoje inflace a HDP?
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
