Meziroční inflace v říjnu klesla na 2,9 procenta ze zářijových 3,2 procenta. Důvodem byl především pohyb cen energií. Inflace klesla potřetí v řadě. Podle ekonomů se inflace pod třemi procenty zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku, výraznější pokles ke dvěma procentům lze čekat až příští rok.
Meziroční inflace bude v následujících měsících nadále klesat a na konci roku by se mohla dostat i pod tříprocentní hranici. Vyplývá z reakcí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Zářijový pokles inflace ekonomy překvapil a upozornili na to, že je i pod odhady ČNB. Centrální banka podle ekonomů v případě měnové politiky, tedy nastavení úrokových sazeb, zvolí spíše vyčkávací taktiku. Zatím nejsou jasné dopady druhé vlny pandemie koronaviru a následných opatření. Podle některých ekonomů se v inflaci už výrazněji vliv pandemie koronaviru projevuje.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Inflace v Česku je stále nepříjemně vysoko. V srpnu sice zpomalila, ale jen nepatrně. Stále znatelně převyšuje cíl České národní banky ve výši dvou procent. Za normálních okolností by centrální banka na inflaci čítající meziročně 3,3 procenta, což právě je její srpnová úroveň, reagovala zpřísněním měnové politiky. Nyní však okolnosti samozřejmě rozhodně normální nejsou. Navíc lze očekávat, že inflace se v nadcházejících měsících postupně vrátí blíže k cíli ČNB, byť tato její cesta níže se protáhne hodně do příštího roku.
Meziroční inflace v červenci podle odhadů analytiků v průměru klesla na 3,1 procenta z červnových 3,3 procenta. Meziročně nadále rostou ceny potravin, alkoholu a tabáku. Někteří analytici nevylučují, že meziroční inflace v červenci stoupla. Data k červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 13. srpna.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci kvůli pandemii stagnoval, zatímco v červnu zrychlil na 0,8 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil německý statistický úřad. Inflace tak i nadále zůstává hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).
Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily meziroční růst na 3,4 procenta z únorových 3,7 procenta. Důvodem je hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot.
Meziroční inflace v nejbližších měsících zůstane ještě vysoko nad třemi procenty, mimo jiné kvůli ohlášenému zdražení energií a dopadům zvýšení spotřebních daní na tabák a líh. Následně ale začne pravděpodobně klesat rychleji, než se dosud očekávalo. Důvodem je nedávné překvapivé snížení cen ropy na světových trzích a dopady šíření koronaviru, což zpomalí růst globální ekonomiky. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o únorové inflaci. Podle řady z nich je také pravděpodobné, že inflace v březnu dosáhla vrcholu.
Sociální demokracie bude požadovat na příští rok růst důchodů nad zákonnou valorizaci. V České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Za ideální výši růstu by považoval 1000 korun. Podle zákona by valorizace měla být asi 750 korun.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Citelně zdražuje elektřina, voda, vepřové, pečivo i tvrdý alkohol. Česká ekonomika míří vstříc obávané „stagflaci“, roste nejpomaleji ze zemí Visegrádu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci cen na 3,2 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na 1,3 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v listopadu. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ceny v prosinci meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 1,3 procenta. K rychlejšímu tempu růstu před koncem roku přispěly podle analytiků zejména předvánoční nákupy.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v prosinci podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie zrychlil na 1,5 procenta z listopadových 1,2 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl německý statistický úřad. Potvrdil tak své předběžné údaje ze začátku ledna.
Inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne, důvodem bude mimo jiné letošní zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Od poloviny roku by ovšem již inflace mohla začít postupně klesat zpět ke dvěma procentům. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich nich nebude muset ČNB na nynější vysokou inflaci reagovat v únoru zvýšením úrokových sazeb, protože stále přetrvávají rizika spojená s negativním vývojem v zahraničí. Centrální banka navíc změnou sazeb reaguje na situaci, kterou očekává zhruba za jeden až 1,5 roku a aktuální inflaci tak již ovlivnit nemůže, vyplývá z vyjádření ekonomů.
Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl především neočekávaně rychlý růst cen potravin, ve kterém se podle Krále mimo jiné stále projevují dozvuky loňské špatné úrody některých potravinářských komodit způsobené horkým a suchých létem. Meziroční inflace v listopadu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,1 procenta.
„Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,0 z červnových 1,3 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Upravil tak svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém pro eurozónu uváděl tempo růstu 1,1 procenta. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 1,4 procenta z 1,6 procenta.
Centrální banky na hrozící zpomalení ekonomiky a obchodní válku reagují tím, že panicky snižují úrokové sazby a signalizují nové extrémní uvolňování.
Inflace v následujících měsících zřejmě ještě poroste až k hranici tří procent. Za růstem stojí letošní zvyšování cen spojených s bydlením a rostoucí příjmy domácností. Vyplývá to z reakcí analytiků na dnešní údaje o únorové inflaci. Od letních měsíců by podle ekonomů měla inflace začít klesat.
Tento rok odstartoval pozitivním růstem trhů. Makroekonomická data přitom signalizují blížící se zpomalení ekonomiky. Jak by se měli investoři připravit na novou situaci vysvětluje Althea Spinozzi, specialistka na dluhopisy Saxo Bank.
Ceny v primárních sektorech se na konci loňského roku vydaly do různých směrů. Ceny v průmyslu výrazně ztratily, když odepsaly 1,1 %. Pokles byl mnohem silnější, než předpokládal trh. Tento sektor sledoval zlevňování ropy na světových trzích.
Spotřebitelské ceny v říjnu zpomalily meziroční růst na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta. Růst přibrzdilo pomalejší zdražování potravin doprovázené dalším poklesem cen oblečení.
Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily meziměsíčně o 0,5 %, tedy výrazně více, než čekal trh i centrální banka. Rychlejší vzestup obstaralo zdražení potravin, další růst nákladů na bydlení a pohonných hmot. Meziroční inflace se v důsledku svižného květnového zvýšení cen dostala na 2,2 % a byla tak o tři desetiny procentního bodu nad aktuální prognózou centrální banky.
Ve Spojených státech nás dnes čekají méně významná data. Za zmínku stojí březnový ISM index mimo oblast průmyslu, který se i přes očekávanou korekci udrží na vysokých úrovních, a ADP report. V eurozóně bude dnešek patřit inflaci. Ta se díky vyšším cenám potravin posune mírně směrem nahoru. Podobně na tom bude polská březnová inflace.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
