Časté změny pracovních pozic se v tuzemsku příliš „nenosí“. V průměru mění Češi zaměstnavatele jednou za osm let, během produktivního života tak vystřídají tři až čtyři zaměstnání. Rok 2015 a největší nabídka volných pozic za posledních šest let však jejich chování mění. Češi se přestávají bát nezaměstnanosti a odcházejí za lepšími podmínkami. Kolem 66 procent lidí uvádí jako důvod změny zaměstnavatele nízký plat.
Nezvykle rychle po výplatě si Češi půjčují u finančních institucí. Již dva týdny po tom, co dostanou u zaměstnavatele mzdu, 75 % z nich nemá na své měsíční výdaje. To poukazuje na to, že české domácnosti nemají dostatečné rezervy a že jejich výdaje jsou leckdy vyšší než jejich příjmy, informuje Fair Credit.
Dlouhodobě se mluví o tom, že v Česku v určitých oborech chybí kvalifikované síly. Problémy ale nastávají také při obsazování konkrétních typech práce – většinou těch manuálních. Úřady práce v České republice evidují 440 tisíc nezaměstnaných, zároveň však hlásí, že mají 110 tisíc pracovních míst. Když o ně nikdo nestojí, zaplníme je cizinci, plánuje ministerstvo práce.
Lidé, kteří pracovali nebo pracují v České republice i na Slovensku, budou mít možnost informovat se na své důchodové nároky z obou států. Ve čtvrtek 19. listopadu pro ně Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve spolupráci se slovenskou Sociální pojišťovnou připravila konzultační den. Poradit se s odborníky bude možné v sídle Městské správy sociálního zabezpečení v Brně.
Za prvních osm měsíců letošního roku bylo dle policejních statistik zjištěno přes osm tisíc kapesních krádeží. Přijít o hotovost však v tomto případě není to nejhorší. Mnohem více nepříjemností způsobí odcizení platební karty či dokladů, které mohou být následně zneužity. Podle exkluzivního průzkumu, který pro Raiffeisenbank realizovala agentura NMS Market Research, si osm z deseti Čechů do peněženky ukládá vedle peněz i platební karty a osobní doklady. Velkou hotovost však u sebe lidé nenosí – tři čtvrtiny Čechů mají v peněžence obnos menší než tisíc korun. Kromě bankovek pak mají Češi ve svých peněženkách také věrnostní karty, vizitky, fotky partnera a rodiny, ale i kapří šupiny či v případě mladší generace kondomy.
Státním zaměstnancům, zaměstnancům ve veřejných službách a správě, jako jsou učitelé nebo hasiči, stoupnou od listopadu platové tarify o tři procenta. Přidáno dostanou i zaměstnanci ve zdravotnictví, platový tarif se jim zvýší od ledna příštího roku, a to o pět procent. Rozhodla o tom vláda, která přijala návrh předložený ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou.
Úroveň finanční gramotnosti v České republice se za poslední tři roky výrazně nezměnila, roste s věkem, nejlepší je v produktivním věku a se stářím opět klesá. Celkově je však finanční gramotnost nízká, lidé si myslí, že toho o financích vědí hodně, realita tomu však neodpovídá. Průzkum, který pro Českou spořitelnu udělala společnost Millward Brown, také uvádí, že mezi nejohroženější skupiny patří lidé s nízkými příjmy a nižším vzděláním. Alarmující je zjištění, že další zásadně ohroženou skupinou jsou naše děti.
Češi nepěstují adrenalinové koníčky – má je jen necelá desetina z nich. Stejné je to s nebezpečím při práci – přes 90 procent Čechů nemá rizikové povolání. Z adrenalinových koníčků lidé nejvíce zmiňovali ty, které souvisejí s rychlými auty, motorkami a závody. Nejčastější rizikové povolání je spojeno také s auty, je jím povolání řidiče. To ukázaly výsledky průzkumu pro Pojišťovnu České spořitelny, který v září realizovala společnost STEM/MARK. Výzkum také odhalil, že řada lidí jako adrenalinový sport označuje běžné sporty, jako je cyklistika, lyžování a hokej, jež jsou však spojené se zvýšeným rizikem pouze v určitých případech.
„Musím odejít do důchodu, když dovrším důchodového věku?“, „Jsem už v důchodu, můžu pracovat?“ či „Je pravda, že mi přerušíte výplatu předčasného důchodu, když budu zaměstnaná?“ To je příklad častých dotazů, na které se budoucí důchodci přicházejí zeptat. Posílit informovanost v této oblasti, to byl jeden z důvodů, proč na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) Hradec Králové proběhlo v pátek 9. října setkání novinářů královéhradeckého regionu s odborníky na sociální zabezpečení. Zástupci médií tak měli jedinečnou možnost seznámit se s tím, co občany v souvislosti s důchody nejvíce zajímá. Druhým důvodem pro uspořádání vzájemného setkání byla připomínka čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Mladý profesor Alex Zhavoronkov (36) je přesvědčený, že člověk se může klidně dožít 150 let. Tajemství pokojného stáří se vám ale rozhodně nebude líbit, vyžaduje totiž velké oběti.
Nejrůznější benefity začínají hrát v odměňování zaměstnanců stále větší roli. Lidé je totiž začínají upřednostňovat před drobným zvýšením mzdy. Například třetina zaměstnanců by podle statistik firem z oboru personalistiky dala přednost delší dovolené před zvýšením mzdy o 10 %. Žádané však začínají být i dříve méně využívané benefity, jako je možnost práce z domova. Mění se i samotná struktura zaměstnaneckých výhod, do jejichž správy vstupují digitální technologie.
Podle nejnovějších dat Eurostatu míra nezaměstnanosti v EU i v eurozóně v srpnu stagnovala na 9,5 % respektive 11 %. Ekonomický růst, který je v letošním roce v rámci možností eurozóny poměrně slušný, tak zatím příliš negeneruje nová pracovní místa. Samozřejmě až na výjimky. Tou hlavní je Německo, kde se nezaměstnanost opět snížila – tentokrát o jednu desetinu – na 4,5 %. Naproti tomu ve Francii – druhé největší ekonomice EMU – vzrostla na 10,8 %, informuje Petr Dufek, Investiční výzkum, Československá obchodní banka, a. s.
Řada Čechů kolem třicítky se obává, že až se dožijí důchodu, budou živořit, protože na důchody na dnešní úrovni už zkrátka nebudou prostředky. Jde ale o plané obavy.
V dozorčích radách akciových společností by měli sedět hlavně lidé s odbornými kompetencemi, kteří jsou schopni zodpovědně kontrolovat činnost představenstva a chod společnosti. Bohužel realita je často taková, že dozorčí rady fungují jako politické trafiky. Piráti proto prozkoumali obsazení dozorčích rad 28 obchodních společností, na jejichž obsazení má vliv Rada hl. m. Prahy (ať už přímo či nepřímo). Pouze u 15 % (18) ze 116 členů dozorčích rad se jim nepodařilo najít politické pozadí. Ti ostatní jsou buď samotní zastupitelé hl. m. Prahy, zastupitelé městských částí, kandidáti do voleb či politici působící mimo pražská zastupitelstva.
Banku už někdy změnilo jen 60 % Čechů. Dalších 10 % se na to chystá. Při výběru nové banky je zajímají hlavně poplatky a funkční internetové bankovnictví. V průzkumu mezi 1200 respondenty to zjistil portál Ušetřeno.cz.
Do 20 let bude polovina amerických a třetina britských zaměstnanců nahrazena roboty. Hrozí, že i vás v práci nahradí umělá inteligence?
Tahle skvělá metoda se bude hodit každému z nás. Host pořadu Vaše téma Jakub Pok popsal, jak si snadno můžeme zapamatovat PIN ke kartě nebo telefon na přítele.
Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu domácností českých zaměstnanců za poslední dvě dekády, procentní nárůst příjmů domácností seniorů nebo za co domácnosti nejvíce utrácely a jak spoří či byly zadluženy. Informace přináší MPSV.
Se začínajícím školním rokem rodiče přemýšlejí, jak svým potomkům dávat peníze na nutné výdaje, školní pomůcky či koníčky a zábavu. Ačkoliv má každé dítě jiné potřeby, je vždy důležité pečlivě zvážit, nejen kolik korun měsíčně, ale i jakou formou je bude dostávat. Kromě pořizování osobních věcí učí správně nastavené kapesné děti finanční gramotnosti a zodpovědnosti. Společnost MasterCard proto představuje dva partnerské produkty, které pomohou rodičům v rozhodování.
Ukázali, že je možné vybudovat firmy s miliardovými obraty doslova z ničeho. Tak se dá mluvit o významných českých a slovenských podnikatelích. Od rozhodnutí o rozdělení Československa v těchto dnech uplynulo už 23 let. Proto jsme porovnali několik méně známých českých a slovenských podnikatelů, kteří tehdy začínali od nuly, ale dnes patří k nejbohatším.
České ekonomice i firmám se daří, a to se pozitivně odráží v nabídce zaměstnaneckých výhod – společnosti v Česku jich poskytují v průměru 12, tedy o dvě více než loni. Nejvíce nabízeným benefitem zůstává již potřetí mobilní telefon v nabídce 88 % firem a příspěvek na vzdělávání (83 %), který je dlouhodobě také nejdynamičtějším benefitem. Největší meziroční nárůst zaznamenaly příspěvky na životní pojištění a na spoření na penzi (o 11 %, resp. 9 %), které tak dokazují rostoucí trend podpory dlouhodobých benefitů. Na jednoho řadového zaměstnance firmy v průměru vydají 10–15 tisíc korun. Vyplynulo to z tradičního průzkumu zaměstnaneckých výhod, který již v deváté vlně realizovala NN pojišťovna a penzijní společnost ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, informuje NN Group.
V souvislosti s krizí v Řecku se hodně mluvilo a psalo o tom, že Řekové berou velké platy za málo práce, jsou líní a tak podobně. Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer to ale vidí trošku jinak. K celé věci proto napsal komentář, který zveřejnil na sociálních sítích.
V Česku je velký rozdíl v poptávce po debetních a kreditních kartách. Debetní kartupři nakupování běžně používá téměř polovina Čechů, kreditní kartu jen dvě procenta nakupujících. Ukazuje to průzkum online banky Zuno.
13:20
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
