Mladí lidé zůstávají u rodičů. Na vlastní byt nemají peníze ani naději

Češi stále méně věří, že se dostupnost vlastního bydlení v dohledné době zlepší. Podle průzkumu Generali Investments CEE očekává téměř 88 procent lidí bez vlastní nemovitosti, že její pořízení bude ještě složitější než dnes. Dalších 73 procent Čechů předpokládá, že ceny nemovitostí budou pokračovat v dosavadním růstu. Jde o nejvyšší podíl za posledních šest let. V roce 2023 přitom další růst cen očekávaly pouze čtyři desetiny respondentů. Pokles cen nemovitostí naopak předpokládá jen devět procent dotázaných.

„Nejde už jen o to, že lidé považují bydlení za drahé. Z dat vidíme postupnou změnu očekávání. Stále větší část veřejnosti nepočítá s tím, že by se situace během několika let zásadně obrátila k lepšímu, a začíná tomu přizpůsobovat i své dlouhodobé plány. Vlastní bydlení se tak pro část lidí přesouvá z cíle, na který je potřeba déle spořit, do kategorie něčeho, s čím už do budoucna raději vůbec nepočítají,“ říká Marek Bečička, ředitel Real Asset v Generali Investments CEE.

Problémem nejsou pouze vysoké ceny nemovitostí, ale také nedostatek peněz na tvorbu úspor. Letos uvádí 16 procent Čechů, že si na vlastní bydlení nedokážou odložit ani korunu. Loni šlo přibližně o každého devátého. Zároveň téměř desetina obyvatel žije u příbuzných nebo přátel, což je nejvyšší podíl za posledních sedm let. Na začátku sledovaného období přitom takto bydlel přibližně každý dvacátý. Nejvýrazněji se tento trend projevuje u mladých lidí ve věku 18 až 34 let, z nichž žije u rodiny či známých už čtvrtina. Takzvaný mama hotel nebo sdílené bydlení se tak stále častěji stávají náhradou za samostatné bydlení. Podobný vývoj je patrný také na Slovensku, kde takto žije téměř každý osmý člověk.

Vlastní nemovitost už neplánuje koupit téměř 62 procent Čechů. Počítají s tím, že zůstanou v nájmu nebo u příbuzných. Dalších 24 procent nákup nemovitosti zatím pouze odkládá. Česko má v tomto ohledu nejvyšší podíl ze zemí Visegrádské čtyřky. V Polsku počítá s dlouhodobým setrváním v nájmu či u příbuzných přibližně polovina lidí, v Maďarsku a na Slovensku necelých šest z deseti.

Mění se také pohled na financování vlastního bydlení. Hypotéku považuje za výhodnější variantu než nájem pouze 27 procent Čechů, což je nejméně ze zemí V4. Na Slovensku zastává stejný názor více než třetina respondentů. „To neznamená, že by Češi přestali vlastní bydlení chtít. Mění se ale podmínky, za kterých se k němu mohou dostat. Za posledních pět let ceny nemovitostí v Praze vyskočily o zhruba 40 procent a úrokové sazby se posunuly z dvou na téměř šest procent. Rozdíl oproti situaci před pěti lety je, nebojím se říci, drastický,“ dodává Bečička.

Zátěž pro domácnosti dokládá také vývoj hypotečních splátek. Před pěti lety činila průměrná hypotéka přibližně 3,2 milionu korun a při třicetileté splatnosti vycházela modelová měsíční splátka asi na 12 900 korun. Dnes si Češi v průměru půjčují 4,6 milionu korun a modelová splátka dosahuje zhruba 25 500 korun měsíčně. Domácnosti tak musí každý měsíc vydat o více než 12 tisíc korun více než před pěti lety. Průměrná mzda přitom za stejné období vzrostla o 33 procent, zatímco splátka hypotéky o 97 procent. Zatímco dříve splátka představovala necelou polovinu čisté mzdy, dnes jde téměř o dvě třetiny.

„Pro domácnost je podstatné, kolik peněz jí po zaplacení nákladů na bydlení skutečně zůstane. Pokud mzda roste podstatně pomaleji než měsíční splátka, musí lidé stále větší část příjmu vyčlenit jen na střechu nad hlavou. To přirozeně snižuje prostor nejen pro běžnou spotřebu, ale také pro tvorbu finanční rezervy nebo další dlouhodobé investování. Zároveň se i změnila velikost bytu, kterou si mohou za 5 milionů korun pořídit, a to z 37 m² před pěti lety na 27 m² nyní,“ vysvětluje David Novák, portfolio manažer Generali Investments CEE.

Další nejistotu přináší vývoj úrokových sazeb. Nabídkové sazby hypoték rostou šestý měsíc v řadě a z březnového minima 4,89 procenta vystoupaly v září na 5,51 procenta, nejvíce od léta 2024. Podle České bankovní asociace se zvýšily také sazby u skutečně poskytnutých hypoték, a to ze 4,53 procenta v srpnu loňského roku na letošních pět procent. Sedm z deseti Čechů proto očekává, že hypoteční sazby do konce roku ještě vzrostou. Více než polovina lidí s hypotékou by přitom nezvládla zvýšení měsíční splátky při změně úrokové sazby o více než dva tisíce korun. Přibližně každý šestý nemá rezervu na žádné navýšení, dalších 38 procent zvládne maximálně dva tisíce korun měsíčně.

Přesto se Češi svého bydlení nechtějí snadno vzdávat. Pouhá dvě procenta lidí s hypotékou by v případě dalšího růstu sazeb uvažovala o prodeji nemovitosti a přechodu do nájmu. „Pro většinu domácností je vlastní byt nebo dům něco, čeho se snaží držet i za cenu vyšších měsíčních nákladů,“ uzavírá David Novák z Generali Investments CEE.

Témata:  bydlení,  hypotéky,  nájmy,  lidé