Mzda: Kdo vám bere z vašeho hrubého platu tolik peněz. A kolik nakonec dostanete na účet?

Jistě víte, že se z čisté mzdy odečítá sociální pojištění, které činí 6,5 procenta z hrubé mzdy a zdravotní pojištění, které představuje 4.5 procenta z hrubé mzdy. To ale samozřejmě není vše. Strhává se vám totiž také daň z příjmu. Ta se sice odečítá z hrubé mzdy, ale počítá se ze superhrubé mzdy“. Přesněji řečeno dělá patnáct procent ze superhrubé mzdy zaokrouhlené na stokoruny nahoru.

A co že je ta superhrubá mzda?

Jde o hrubou mzdu, ke které se ještě připočítávají odvody, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Na sociální pojištění odvádí dvacet pět procent z hrubé mzdy, na zdravotní pojištění devět procent. Jinými slovy - superhrubá mzda je částka, kterou zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance. Pokud by žádná ze stran neplatila státu žádné daně ani odvody, mohl by zaměstnavatel přesně tuto celou částku vyplácet zaměstnanci a jeho peněženka by nepoznala rozdíl.

Co se stane s penězi, které jste zaplatili na sociálním a zdravotním pojištění?

Pojistné na sociální zabezpečení vybírá Česká správa sociálního zabezpečení.a má tři složky - tou zdaleka největší je důchodové pojištění, pak jde o nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Po splnění příslušných kritérií mají pojištěnci nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. 

Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče. Platby na zdravotní pojištění odcházejí do zdravotních pojišťoven, nikoliv státu. Ze zdravotního pojištění pak finance putují na úhradu lékařských úkonů, zdravotnického materiálu a podobně. Nejsou tu však zahrnuty některé léky a služby, které do základní péče nepatří – a za které si musíte zaplatit zvlášť

To ale není všechno

Pokud vyděláváte hodně, týká se vás ještě takzvaná solidární daň. Tu platí jen ti, jejichž hrubá mzda je vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy. Hranice rozhodného příjmu se každoročně zvyšuje, pro rok 2018 činí 1 438 992 korun, v roce 2019 bude 1 569 552 korun. Nad tento příjem musí poplatník zaplatit nejen již zmíněnou 15procentní daň z příjmu ze superhrubé mzdy, ale také sedmiprocentní solidární daň.

Důležitá je nicméně hranice příjmů za rok, která odpovídá 48násobku průměrné mzdy. Pokud jste tedy v roce 2018 vydělali více než 1 438 992 korun, musíte teď sami podat daňové přiznání a solidární daň přiznat. Pokud limit příjmů překročíte jen v některých měsících, ale celkovou roční hranici nepřevýšíte, může za vás daň vyúčtovat zaměstnavatel v ročním zúčtování. Stržená solidární daň se vám pak vrátí.Daň z příjmu je možné také několika způsoby „srazit“

Každý, kdo daň z přijmu platí, si může od daně odečítat základní daňovou slevu na poplatníka 2070 korun měsíčně, tedy 24 840 korun ročně. Hodit se může také daňová sleva na dítě. Zvýhodnění se počítá také třeba za dítě do věku 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. A existuje také také sleva na manželku či manžela, kterou je možné uplatnit v případě že její (jeho) příjmy v daném roce nejsou vyšší než 68 tisíc korun.

Témata:  platy / mzdy,  práce,  Peníze,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé